 |
Eliška MarkováStudijní program: Ekotoxikologie a environmentální analýza Na VŠCHT jsem přišla z všeobecného gymplu ze třídy s jazykovým zaměřením, takže jsem měla hodně osekaný základ z přírodovědných předmětů. Obor Ekotoxikologie jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že se zaměřuje na vztah člověka k životnímu prostředí a propojuje biologii s chemií, což mě už na střední bavilo a zajímalo. Původně jsem se kromě VŠCHT hlásila ještě na Přírodovědeckou fakultu JČU a medicíny v Plzni, v Brně a na 3. lf v Praze. Nakonec jsem se ale ještě před maturitou rozhodla, že medicínu vlastně nechci dělat a na přijímačky jsem se moc nepřipravovala, brala jsem je spíš jako test na zopakování biologie, chemie a fyziky. A upřímně to bylo jedno z těch nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělala. Už před nástupem jsme věděli spoustu informací z facebookových skupin a pak na seznamováku jsem poznala jak své spolužáky, tak i starší studenty. Takže bylo hezký jít pak v září do školy a už tam mít nějaké kamarády, kteří mi pomůžou se v tom školním labyrintu neztratit. Jedna z věcí, co mě nejvíc překvapila bylo, že i když je VŠCHT technická škola, tak tu lidi nejsou žádní šprti, ale naopak jsou strašně fajn a milí k nováčkům a nikdo se tu na prváky nedívá svrchu. Všem kamarádům, co se k nám hlásili, jsem dávala tři hlavní rady - zažádat si co nejdříve o kolej, přidat se do prvácké skupiny na facebooku a jet na seznamovák. |
 |
Petr ČechStudijní program: Energie a paliva Cením především dobrý kolektiv lidí, se kterým společně studium probíráme a nebojíme se jeden druhého oslovit s žádostí o pomoc. Přesto, že se s některými znám pouze ze seznamováku a ve škole se téměř nevídáme, tak jsou z nás dobří přátelé. Je fajn mít na koho se obrátit, když jste někde noví. Nejvíce mě překvapila ochota vyučujících. Člověk by si myslel, že při takovém počtu studentů neexistuje individuální přístup, ale moje zkušenost je jiná. Většina se snaží pomoci, odpovídají na soukromé dotazy skrz školní email a podobně. Rozhodně se není třeba bát, že na studium budete sami. Škola není zlá a nikdo se vás nesnaží vyhodit, jak se to může zdát. "Problém" je v tom, že za vás oproti střední škole nikdo nic neudělá a nic není zadarmo. Často už nestačí jen chodit na přednášky, ale je třeba se doma připravit, abyste daným předmětem prošli. Ale to zvládnete! |
 |
Eva-Žofie HlinkováStudijní program: Chemie a technologie ochrany životního prostředí, Průmyslová ekologie a toxikologie Na naší škole nejvíce oceňuji možnost seberozvíjení a vlastní volby. Líbí se mi, že se zároveň při vzdělávání mohu zapojit i do široké škály aktivit a být součástí spolků, které přináší nejen zábavu a nová přátelství, ale i zkušenosti do života. Vyhovuje mi osobitý přístup učitelů a školních pracovníků, kteří jsou obzvlášť v rámci naší fakulty velmi vstřícní. Jsem ráda, že je zde možnost zúčastnění se mezinárodních studjních pobytů a stáží a že je již při studiju možné pracovat v oboru a není problém najít uplatnění. Milým překvapením pro mě bylo zjištění, že chemici nemusí být jen chytrolíni s brýlemi v bílých pláštích, ležící celé dny v knížkách nebo pracující v laboratoři, ale že je na naší škole spousta skvělých a aktivních lidí. Překvapilo mě, kolik akcí a aktivit škola a studenti pořádají. Našla jsem zde přátele pro život a za to jsem velmi vděčná. Nováčkům bych chtěla poradit, aby to nevzdávali, aby vydrželi a měli silnou vůli. Začátky jsou těžké, ale co přijde potom, stojí opravdu za to. Mně osobně velmi pomohli starší studenti a kamarádi, které jsem potkala na seznamovácích a v rámci studentských spolků. Přeji vám, abyste našli stejně spřízněné duše, aby při vás vždy někdo stál a podal vám pomocnou ruku v těžších chvílích. Jsem součástí spolku 4Students, který pořádá ty nejlepší školní akce. Vyzkoušela jsem si, jaké to je mít na starosti organizaci dílčích částí pořádaných událostí a převzít za ně zodpovědnost. Po návratu z Erasmu v Nizozemsku jsem byla součástí spolku ESN, který se stará o přijíždějící zahraniční studenty a pořádá pro ně běhěm celého roku růzýné aktivity a zájezdy. |
 |
Martin PřevrátilStudijní program: Voda a prostředí Na gymplu mi nejvíc šla matika, bavila mě i fyzika, ale v chemii jsem vždycky viděl vyšší poslání, proto byla VŠCHT jasná volba. Po střední jsem chtěl dělat něco, co má smysl, a kde nebudu celou dobu jenom sedět na zadku a číst skripta. Hned když jsem viděl, co znamená zkratka FTOP, tak jsem věděl, že jsem na správném místě. Začínal jsem na oboru Ekotoxikologie a environmentální analýza, ale od druháku jsem přestoupil na Vodu a prostředí (hlavně kvůli navazujícímu programu Technologie vody, bakalářský studijní základ je podobný). Obrovské plus této školy vidím ve skvěle vybavených laboratořích, kde se v průběhu studia tráví hodně času. Učit se teorii je fajn, ale praxi to nenahradí. První laborky sice působí jako velký strašák, zvlášť pro gympláky, ale po osvojení základních technik se jedná o velmi zajímavě strávené dny. Po úvodním šoku ze všech chodbiček a postranních schodišť již škola nepůsobí ani jako bludiště (navíc se stejně říká, že všechny cesty vedou do Carbonu). Za první ročník jsem se přesvědčil o tom, že většina vyučujících by pro naše dotazy obětovala snad všechen svůj volný čas, stačí se zeptat. Kdo se neptá, tak ani neví, že něco neví. Kromě studia ještě hraju za florbalový tým VŠCHT, se kterým se účastníme různých lig a turnajů, kde měříme síly s ostatními, převážně pražskými, vysokoškolskými celky. Jedná se o skvělou partu, která si rozumí jak v šatně a na hřišti, tak po trénincích nebo zápasech v hospůdce u piva. |
 |
Robert KvačekStudijní program: Chemie a technologie ochrany životního prostředí, Technologie vody Nejvíce oceňuji osobní přístup vyučujících a pracovníků děkanátu ke studentům. Naše škola má jeden z nejpříznivějších poměrů počtu studentů na jednoho učitele v ČR a je to znát, jelikož na vás vyučující mají čas. Mám na škole rád také domácí atmosféru, přátelskost lidí kolem sebe a možnost naučit se spoustu věcí od lidí, které řeší dané problémy v praxi ať už z akademického, či technologického pohledu. V neposlední řadě musím také připomenout, že škola pořádá spoustu nevýukových akcí - společenské akce (Hanami, Ples chemiků. Noc vědců,...), možnost konzultace v poradenském a kariérním centru, Šípkův pohár (studentská celoroční soutěž mezi fakultami), atd. Kdybych se vrátil do posledního ročníku na střední a měl možnost vybrat si jinou školu, neudělám to, protože zvolit VŠCHT bylo jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí. Nicméně na začátku studia mě překvapilo spoustu věcí. Jako každý čerstvě vystudovaný středoškolák jsem byl zvyklý na úplně jiný styl výuky, než je běžně praktikován na vysoké škole. Překvapilo mě třeba, jak složité bylo najít hned první učebnu v pondělí v 8 hodin ráno (BS2). Úplně vyklepaný jsem se ocitl na nějakém dvorku, kde hučela ventilace a nikdo nikde nebyl. Naštěstí se po chvíli objevilo víc zmatených obličejů, takže všechno dobře dopadlo a já mohl zjistit, že spletitost chodeb ve škole je vlastně hrozně zajímavá a unikátní. Překvapilo mě, že když se cvičícího na něco zeptáte, tak je schopen vám danou látku vysvětlit, protože dané problematice rozumí a ne proto, že si daný vzoreček přečetl před dvaceti lety někde v knize a od té doby ho pouze papouškuje. Velmi mile mě také překvapila výše prospěchových stipendií, které škola poskytuje. A na závěr to největší překvapení. V podzemním patře budovy B je školní hospoda/café/skvělé místo na pokec s kamarády, které se jmenuje Carbon, a rozhodně byste si ho neměli nechat ujít. Nováčkům bych poradil přihlásit se na seznamovák, který pro mě byl opravdu velkým zážitkem. Potkáte na něm ty spolužáky, kteří opravdu stojí o studium na naší škole, a v drtivé míře to jsou také ti, kteří zvládnou nástrahy prvních několika semestrů. Mám z něj dodnes několik velmi dobrých kamarádů, s kterými bych se na škole kvůli odlišným oborům dost možná jinak nepotkal. V prvním semestru rozhodně nepodceňte matematiku, která není tak složitá, jak se tváří, ale když vám v ní ujede vlak, tak se do něj zpátky těžko naskakuje. Taky není od věci se informovat na děkanátu o záležitostech, které se vám zdají neskutečně daleko, ale není to tak. Jedná se zejména o prospěchová stipendia, podmínky pro přijetí na magisterský obor, atd. Jako poslední radu do prvního semestru bych vám chtěl doporučit, abyste se zkusili zastavit na nějaké akci Šípkova poháru a seznámili se se staršími studenty na fakultě, kteří vám v budoucnu mohou výrazně ulehčit studium poskytnutím materiálů, tipů, triků a kteří budou v budoucnu dost možná vašimi kolegy v práci. |
 |
Petr RoztočilStudijní program: Energie a paliva Vyučující na VŠCHT jsou skuteční odborníci ve svých oborech. Vedle teoretických znalostí problematiky mají vždy i několik (občas i desítek) let praktických zkušeností. Je dobré jít ale na naši školu s vědomím, že studium není nejjednodušší. Nikdy předtím jsem se neučil, od prváku mi ale nic jiného nezbývalo. Každému nastupujícímu bych ale poradil, že není třeba se hroutit po prvním neúspěchu, jen málo z nás dalo všechny zkoušky na první pokus a ani zapsání předmětu podruhé není konec světa. |