|
Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví
Doktorský program,
Fakulta chemické technologie
Současné potřeby památkové péče v českém, ale i v evropském kulturním prostoru vyžadují interdisciplinární, vědecký přístup k řešení mnohých otázek i problémů spojených s výzkumem v oblasti konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví a preventivní péčí o ně. Proto hlavním cílem doktorského studijního programu je výchova odborníků v souladu se současnými požadavky a principy památkové péče s důrazem na vědecký přístup, mezioborovou spolupráci a využívání moderních analytických metod a metodických postupů při průzkumu, konzervování-restaurování a péči o hmotné kulturní dědictví. Toto jednak zkvalitní péči a materiálově zaměřený výzkum v oblasti péče o kulturní dědictví v ČR, ale také personální kvality institucí zaměřených na danou oblast. Doktorský studijní program zahrnuje tři oblasti vzdělávání Fyzika, Chemie, Umění a na jeho uskutečňování VŠCHT spolupracuje s Univerzitou Pardubice (Fakulta restaurování) a ČVUT (FJFI, Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření). Toto propojení vysokých škol a zapojení odborníků z různých oborů je důležitým předpokladem pro to, aby si studenti prohloubili znalosti z různých vědních oborů využívaných v současné památkové péči – od historických i moderních výtvarných a restaurátorských technik, přes přírodovědné disciplíny, materiálový průzkum a výzkum až po humanitní vědy. Dalším cílem doktorského studijního programu je výchova budoucích pedagogů a výzkumných pracovníků, kteří se zapojí do výuky a vzdělávání, ale také budou schopni zaujmout vedoucí pozice ve významných národních kulturních a paměťových institucích České republiky (například Národní muzeum, Národní knihovna, Národní archiv, Národní technické muzeum). UplatněníAbsolventi studijního doktorského programu Konzervační vědy v péči hmotné kulturní dědictví budou schopni kvalifikovaně řešit problémy v rámci základního i aplikovaného výzkumu nebo konzervování-restaurování významných objektů kulturního dědictví. Budou schopni navrhovat řešení, metodicky a koncepčně realizovat vědecké nebo restaurátorské práce. Absolventi doktorského studia budou dostatečně jazykově vybaveni, což jim umožní pracovat se zahraniční literaturou, publikovat odborné články, výsledky své práce prezentovat na tuzemských nebo zahraničních konferencích a spolupracovat se zahraničními kolegy. Stejně tak budou schopni zastávat vedoucí nebo koordinační funkce v oboru péče o hmotné kulturní dědictví. Absolventi studijního programu naleznou uplatnění jako výkonní vysoce kvalifikovaní konzervátoři-restaurátoři, technologové nebo vědečtí, výzkumní a akademičtí pracovníci na vysokých školách zaměřených na výuku v této oblasti, dále pak v muzeích, galeriích, ústavech památkové péče a dalších paměťových institucích, které jsou majiteli či správci památkových objektů, sbírkových předmětů či fondů, ale také u firem a společností, které se touto činností zabývají či vyrábějí prostředky pro tuto oblast. Detaily programu
Vypsané disertační práce pro rok 2024/25Kinematografické filmy na triacetátové podložce
AnotaceKinematografické filmy vyrobené na podložce z triacetátu celulózy tvoří značnou část fondů filmových archivů. Filmy vyrobené v období přibližně od 50. do 80. let 20. století obsahují zvukovou stopu ve formě magnetického pásu. Podložka z triacetátu celulózy je náchylná k degradaci projevující se smrštěním, kroucením a křehnutím. Tyto rozměrové změny mohou vést k chybám při přehrávání magnetické zvukové stopy a obtížné digitalizaci. Práce se bude zabývat studiem degradačních procesů filmové podložky z triacetátu celulózy a jejich vliv na magnetickou zvukovou stopu. Jedním z cílů bude vyvinutí metod k dočasnému odstranění projevů degradace podložky a zjištění vlivu na zvukovou stopu. Zároveň bude zkoumán možný katalytický vliv přítomnosti magnetické zvukové stopy na degradaci podložky.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha
Příčiny degradace transparentních papírů a metody jejich konzervování
AnotaceV depozitářích archivů, muzeí a galerií je uchováváno značné množství tzv. transparentních papírů, které jsou schopny propouštět viditelné světlo bez jeho podstatného rozptylu. Tuto vlastnost využívali při své práci inženýři a architekti při tvorbě výkresů a plánů, ale také umělci pro zhotovování kopií nebo přenos kreseb na originální podložku. Lze v zásadě rozlišit tři základní skupiny transparentních papírů: impregnované, pergamenové a papíry z přemleté papíroviny. Tyto materiály vykazují sníženou odolnost proti stárnutí a jsou proto považovány nestabilní. Cílem dizertační práce bude studium odolnosti proti stárnutí různých typů transparentních papírů a studium vlivu kvality obalového materiálu na tento proces. Součástí této práce bude také studium metod konzervování-restaurování (např. dezinfekce, odkyselování, opravy či podlepování) a restaurování vybraných historických objektů z transparentního papíru.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha
Rozvoj metod preventivní konzervace kovů
AnotaceKovové sbírkové předměty, jako jsou archeologické nálezy, přirozené zkorodované či patinované předměty, jsou vystaveny působení atmosférických podmínek muzeí, depozitářů, archivů, kostelů a podobně. Jejich korozní chování velmi často závisí na stabilitě korozních produktů a jejich ochranných či korozně stimulačních vlastnostech. Stabilizace korozních produktů lze využít i jako způsob konzervace. Účinnost postupů stabilizace korozních produktů je žádoucí kontrolovat pomocí korozního monitoringu s využitím korozních senzorů i identickým chování. V rámci práce budou rozvíjeny jak metody stabilizace reálných korozních produktů, tak senzory s povrchovými úpravami a identickou korozní odezvou na změny expozičních podmínek.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství, FCHT, VŠCHT Praha
Studium a optimalizace barvicích procesů hedvábných textilií
AnotacePři restaurování textilních předmětů je nejčastěji využíváno hedvábné plátno, organza nebo krepelína. Dobarvení těchto pomocných materiálů je základní součástí restaurátorských prací. Pro barvení je možné využít různé typy barviv (zejména 1:2 kovokomplexní, přímá a reaktivní), ale také různé textilní pomocné prostředky (TPP) a postupy barvení. Dlouhodobá stabilita vybarveného hedvábí může být ovlivněna nejen typem barviva, ale také složením a koncentrací TPP, hodnotou pH barvicí lázně a v neposlední řadě teplotním průběhem celého barvicího procesu. Cílem práce bude optimalizovat barvicí proces hedvábí pro vybraný typ barviva na základě měření egality, sytosti barevného odstínu a jeho dlouhodobé stability a zapouštěcí zkoušky. Součástí práce bude i studium kinetiky vytahování barviva pomocí UV/Vis spektroskopie.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha
Studium chromoforových systémů celulózových a lignocelulózových materiálů
AnotaceV průběhu stárnutí celulózových a lignocelulózových materiálů vznikají oxidací a fotooxidací nové chromofory, které způsobují jejich barevné změny (žloutnutí). Jedná se o ketonové a karboxylové funkční skupiny vzniklé na uhlíkových atomech C2 a C3 β-D-glukopyranózové jednotky, uronové kyseliny v monomerní formě, 4-O-metyl-D-glukuronoxylan, chromofory ligninu a chromofory chinoidního charakteru. Pro studium vzniku chromoforů, případně jejich odstranění (například bělení) je kromě infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací využívána reflexní spektroskopie v ultrafialové a viditelné oblasti spektra. Interpretace těchto spekter a přiřazení jednotlivých absorpčních pásů konkrétním chromoforovým systémům je však obtížné. V této práci budou připraveny různě selektivně oxidované, případně uměle stárnuté celulózové a lignocelulózové vzorky. Cílem bude UV/VIS reflexní (R∞), K/S a dekolorační křivky korelovat se spektry FTIR a NMR a vzniklé chromofory identifikovat a popsat.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha
Vliv složení mikrobiomu na biodeterioraci archiválií
AnotaceKulturní dědictví představuje vše co lidstvo vytvořilo v minulosti a co je základem dalšího kulturního rozvoje každého národa. Biodeteriorace archiválií je velkým problémem, kterému se v současné době věnuje náležitá pozornost. Abychom mohli kulturní objekty ochránit před zničením musíme identifikovat původce. Z toho vyplývá potřeba stanovit u sledovaných objektů tzv. mikrobiom, což je společenství mikroorganismů, nacházejících se na povrchu archiválií, které svou metabolickou činností přispívají k biodeterioraci kulturních objektů. Cílem disertační práce je identifikovat a isolovat přítomné mikroorganismy na vybraných archiváliích a navrhnout šetrné způsoby jejich odstranění.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha
Vývoj povrchových úprav keramických artefaktů a hodnocení jejich stability
AnotacePovrchové úpravy keramických předmětů slouží k dekoraci i ke zvýšení užitných hodnot. Historické dekory vykazují různé stupně poškození. Cíl práce bude zaměřen na hodnocení jejich stability a navržení způsobu konsolidace poškozených vrstev.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav skla a keramiky, FCHT, VŠCHT Praha
|
- Domovská stránka
- Fakulta
- Studium
- Ústavy
- Ústav udržitelných paliv a zelené chemie
- Ústav technologie vody a prostředí
- Ústav energetiky
- Ústav chemie ochrany prostředí
- Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
- Věda a výzkum
- Projekty
- Vědecké výstupy
- Spolupráce
- Studentská vědecká konference
- Habilitační řízení
- Řízení ke jmenování profesorem
- Popularizace, média
- Kontakt
Nacházíte se: VŠCHT Praha – FTOP → Studium → Doktorské studium → Témata disertačních prací na FTOP → Detail programu
Aktualizováno: 15.2.2022 17:28, Autor: Jan Kříž