stdClass Object ( [nazev] => Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha [adresa_url] => [api_hash] => [seo_desc] => [jazyk] => [jednojazycny] => [barva] => zelena [indexace] => 1 [obrazek] => [ga_force] => [cookie_force] => [secureredirect] => [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8 [ga_account] => [ga_domain] => [ga4_account] => G-VKDBFLKL51 [gtm_id] => [gt_code] => [kontrola_pred] => [omezeni] => 0 [pozadi1] => VSCHT_fotobanka_020.jpg [pozadi2] => VSCHT_fotobanka_065.jpg [pozadi3] => pozadi_2.jpg [pozadi4] => 5_DSC0153.jpg [pozadi5] => _DSC004327.jpg [robots] => [htmlheaders] => [newurl_domain] => 'ftop.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '[cs]' [newurl_iduzel] => [newurl_path] => 8547/4161/1397 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 1397 [platne_od] => 31.10.2023 10:51:00 [zmeneno_cas] => 31.10.2023 10:51:49.651256 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => [idvazba] => 1968 [cms_time] => 1714114519 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => stdClass Object ( [logo] => [aktualizovano] => Aktualizováno [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha – FTOP [autor] => Autor [more_info] => více informací [top_search_placeholder] => hledat... [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/VSCHTFTOP/ [social_fb_title] => Facebook FTOP VŠCHT Praha [social_tw_title] => Twitter VŠCHT Praha [social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha [paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A [paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B [paticka_budova_b_popis] => Věda a výzkum, děkanát FTOP, děkanát FPBT, děkanát FCHI, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, kvestor [paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C [paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky [paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA [paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON [paticka_budova_2_popis] => [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373
Datová schránka: sp4j9ch
Za informace odpovídá: Fakulta technologie ochrany prostředí
Technický správce: Výpočetní centrum
Copyright VŠCHT Praha
[paticka_odkaz_mail] => mailto:Milan.Brezina@vscht.cz [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha [paticka_budova_a_popis] => Rektorát, oddělení komunikace, pedagogické oddělení, děkanát FCHT, centrum informačních služeb [paticka_budova_1_popis] => [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [logo_href] => / [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více informací [navaznosti] => Navazující studium v oborech [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [dokumenty_kod] => Kód [dokumenty_nazev] => Název dokumentu [dokumenty_platne_od] => Platné od [dokumenty_platne_do] => Platné do [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [stahnout] => stáhnout [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve [adresa_url] => [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky na daný rok [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský obor [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [paticka_mapa_alt] => [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [den_kratky_1] => po [den_kratky_3] => st [den_kratky_4] => čt [den_kratky_2] => út [den_kratky_5] => pá [den_kratky_6] => so [zobrazit_vice_kalendar] => více zde → [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv aktualit [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [fakulta_FPBT_odkaz] => http://fpbt.vscht.cz/ [fakulta_FPBT] => Fakulta potravinářské a biochemické technologie [paticka_mapa_odkaz] => /kontakt [den_kratky_0] => ne [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Počkejte prosím chvíli... [odpocet_dny] => [odpocet_hodiny] => [odpocet_minuty] => [odpocet_vteriny] => [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google [social_in_odkaz] => [social_li_odkaz] => [novinka_publikovano] => Publikovano: [novinka_datum_konani] => Datum konani: ) [poduzel] => stdClass Object ( [1909] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1915] => stdClass Object ( [nazev] => Fakulta technologie ochrany prostředí [seo_title] => Fakulta technologie ochrany prostředí [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Partneři oborů a ústavů
NET4GAS, s.r.o.
Partner UPKOO
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1915 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [4576] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Fakulta [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) se orientuje na problematiku ochrany životního prostředí. V roce 2019 skončila na 2. místě v kategorii Chemie – veřejné hodnocení fakult projektu fakultaroku.cz
Při výuce na FTOP se studenti věnují přírodovědným i technickým předmětům, díky kterým se neztratí ve vědecké ani průmyslové sféře. Společný základ se všemi fakultami v bakalářských oborech studentům dodá širokou obecnou znalost v oblasti chemie a technologie rozšířený o předměty jejich specializace. V navazujících magisterských programech se již studenti věnují svému oboru podle konkrétních požadavků a zájmů. Důraz je kladen jak na teoretické znalosti, tak na propojení s praxí, ať už v laboratořích u nás či na praxi v průmyslu.
Možností je i výuka magisterského programu Sustainability and Environmental Engineering v angličtině nebo mezinárodní spolupráce s dalšími evropskými univerzitami na magisterském programu IMETE či dvojím doktorátu s univerzitami v Belgii a Francii.
Absolventi naší fakulty nacházejí uplatnění v nejrůznějších odvětvích průmyslu, například chemického či petrochemického a široká možnost uplatnění se nachází i v oblasti ochrany životního prostředí. Absolventy máme i v analytických laboratořích, inspekčních a kontrolních orgánech, státní zprávě či výzkumu. V neposlední řadě stojí za zmínku i uplatnění v projektových a konzultačních organizacích nebo jako technologové, specialisté či environmentální manažeři. Mezi významné absolventy patří například Milan Smrž, autor a spoluautor desítky odborných publikací a patentů a víceprezident evropské asociace EUROSOLAR, která usiluje o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými či Miroslav Kos, spoluautor celé řady technologických řešení ČOV v ČR, včetně Nové vodní linky pražské, dokončené v roce 2019.
Studium je také úzce spjato s vědeckou prací na všech ústavech a studenti mají možnost se zapojit do řešení grantových projektů, které se následně využívají či realizují v průmyslu, na ministerstvech, dále ve výzkumu nebo probíhají ve spolupráci se zahraničními institucemi.
Ústav udržitelných paliv a zelené chemie
Ústav udržitelných paliv a zelené chemie se v pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti zaměřuje na několik oblastí. Věnuje se tématům, které v současnosti rezonují ve veřejné i odborné diskuzi, jako jsou: alternativní paliva a biopaliva, ať už plynná, či kapalná; implementace principů zelené chemie do chemického průmyslu nebo ochrana ovzduší a klimatická změna. Podrobně se zaměřujeme na přeměnu biomasy a odpadních plastů na biokapaliny a jejich následné hydrogenační zpracování, vývoj heterogenních katalyzátorů, uplatnění vodíku, bioplynu a biomethanu v plynárenství, zachytávání oxidu uhličitého za účelem zmírnění klimatické změny a monitoringu znečištění ovzduší. Dále se na ústavu zabýváme inovacemi a optimalizacemi v tradičních oblastech, zejména v technologii a analýze
Ústav technologie vody a prostředí
se zabývá pedagogickou i vědecko-výzkumnou činností v oblasti úpravy pitných vod a čistění vod odpadních. V průběhu studia se studenti mohou zapojit do mnoha výzkumných projektů v celé šíři oboru technologie vody: úprava pitné vody, čištění odpadních vod, mikrobiologie, produkce energie z odpadních vod a z dalších materiálů atd. Ve studiu je významně zastoupena praktická forma výuky v laboratořích a v terénu. Činnost ústavu je v současné době zaměřena na aktuální témata: opětovné využívání vody, opětovné využití materiálů a energie, využitív informací z odpadních vod, bezpečné zásobování pitnou vodou či digitalizace vodního hospodářství.
Ústav energetiky
Vědecko-výzkumnou činnost je možné rozdělit na tři základní oblasti výzkumu: a) Koroze a materiály v energetice – výzkum je zaměřen na testování korozního chování nových materiálů ve stávajících i nových energetických technologiích (žárupevné oceli a slitiny a jejich chování v superkritických energetických okruzích, vývoj ochranných vrstev pro povlak jaderného paliva (Accident Tolerant Fuel), aj.). b) Sorpční procesy a iontová výměna v úpravě vody – aplikace jsou historicky spojeny s výrobu demineralizované vody pro energetiku a průmysl. Odborný zájem se postupně rozrostl do oblastí ochrany životního prostředí, hydrometalurgie a přípravy sorbentů jejich životnosti v podmínkách reálného provozu. Příkladem řešených témat je odstraňování nežádoucích iontů z kontaminovaných zdrojů pitné vody a odpadních a procesních vod. Hodně pozornosti je věnováno zejména oxoaniontům a komplexním iontům toxických kovů a polokovů. c) Energetické a materiálové využití biomasy, alternativních paliv a odpadů – zde se výzkum primárně zaměřuje na termochemické využití odpadů, tuhých alternativních paliv, bioodpadů, biomasy a na problematiku cirkulární ekonomie produktů v energetice, teplárenství a odpadovém hospodářství. Zabývá se především aktuálními energetickými tématy s cílem většího využití obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv a problematikou termochemických konverzí.
Ústav chemie ochrany prostředí
v rámci svých pedagogických a výzkumných aktivit se věnuje v obecné rovině aktuální a velmi důležité problematice ochrany životního prostředí. Tyto aktivity lze v detailnějším pohledu rozdělit do pěti oblastí působnosti: technologie pro ochranu životního prostředí, vzorkování a analýza životního prostředí, toxikologie a ekotoxikologie, numerické simulace environmentálně-inženýrských procesů a environmentální mikrobiologie. Ústav disponuje prostornými laboratořemi pro praktickou výuku, moderním přístrojovým vybavením, kvalifikovaným personálem a tradičně výbornou vazbou na přední subjekty z institucionální a aplikační sféry technické ochrany životního prostředí.
Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
Pedagogické zaměření ústavu se odvíjí od aktuální společenské potřeby zavádění principů udržitelnosti do praxe. Naším cílem je rozvíjet vzdělávání v oblasti udržitelnosti, oběhového hospodářství, produktové ekologie, surovinové bezpečnosti a dalších oborů, které jsou pro odborníky zaměřené na udržitelnost důležité. Náplní odborné a tvůrčí činnosti pracovníků ústavu je analytická činnost v oblasti produktové a korporátní udržitelnosti. Provádíme výzkum zaměřený na produktovou ekologii a ekodesign. Pomocí analytických nástrojů jako je posuzování životního cyklu (LCA) či analýza materiálových toků (MFA) určujeme environmentální aspekty produktů, služeb, technologií a organizací.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 4576 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /fakulta [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [4577] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Položky menu po levé straně
Na stránce pro uchazeče o studium se dozvíte základní informace pro vstup do bakalářského studia na fakultě.
Stránka věnovaná bakalářskému studiu vás dovede k oficiálním studijním programům a oborům akreditovaným na fakultě a najdete zde i okruhy ke státním závěrečným zkouškám.
Magisterský program, jeho obory a zkušební okruhy ke státním závěrečným zkouškám se nacházejí na příslušné stránce.
Informace pro zájemce o doktorské studium i samotné studenty jsou na předposlední řádce v menu.
O celoživotním vzdělávání realizovaném na fakultě se dočtete v poslední položce menu.
[urlnadstranka] => [iduzel] => 4577 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [4578] => stdClass Object ( [nazev] => Ústavy a pracoviště [seo_title] => Ústavy a pracoviště [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>
Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) se orientuje na problematiku ochrany životního prostředí. Studium je úzce spjato s vědeckou prací na jednotlivých ústavech a studenti mají možnost se zapojit do řešení grantových projektů, které se následně využívají či realizují v průmyslu, na ministerstvech, dále ve výzkumu nebo probíhají ve spolupráci se zahraničními institucemi. Fakultu tvoří celkem šest ústavů: |
Ústav udržitelných paliv a zelené chemie
Ústav udržitelných paliv a zelené chemie se v pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti zaměřuje na několik oblastí. Věnuje se tématům, které v současnosti rezonují ve veřejné i odborné diskuzi, jako jsou: alternativní paliva a biopaliva, ať už plynná, či kapalná; implementace principů zelené chemie do chemického průmyslu nebo ochrana ovzduší a klimatická změna. Podrobně se zaměřujeme na přeměnu biomasy a odpadních plastů na biokapaliny a jejich následné hydrogenační zpracování, vývoj heterogenních katalyzátorů, uplatnění vodíku, bioplynu a biomethanu v plynárenství, zachytávání oxidu uhličitého za účelem zmírnění klimatické změny a monitoringu znečištění ovzduší. Dále se na ústavu zabýváme inovacemi a optimalizacemi v tradičních oblastech, zejména v technologii a analýze.
Ústav Technologie vody a prostředí
se zabývá pedagogickou a vědecko-výzkumnou činností v oblasti úpravy pitné vody a čištění odpadních vod. V průběhu studia se studenti mohou zapojit do mnoha výzkumných projektů v celé oblasti technologie vody: úprava pitné vody, čištění odpadních vod, mikrobiologie, výroba energie z odpadních vod a dalších materiálů atd. terénu. Činnost ústavu je v současnosti zaměřena na aktuální témata: opětovné využití vody, opětovné využití materiálů a energií, využití informací z odpadních vod, bezpečné zásobování pitnou vodou a digitalizace vodního hospodářství.
Ústav energetiky
Vědecko-výzkumnou činnost je možné rozdělit na tři základní oblasti výzkumu: a) Koroze a materiály v energetice – výzkum je zaměřen na testování korozního chování nových materiálů ve stávajících i nových energetických technologiích (žárupevné oceli a slitiny a jejich chování v superkritických energetických okruzích, vývoj ochranných vrstev pro povlak jaderného paliva (Accident Tolerant Fuel), aj.). b) Sorpční procesy a iontová výměna v úpravě vody – aplikace jsou historicky spojeny s výrobu demineralizované vody pro energetiku a průmysl. Odborný zájem se postupně rozrostl do oblastí ochrany životního prostředí, hydrometalurgie a přípravy sorbentů jejich životnosti v podmínkách reálného provozu. Příkladem řešených témat je odstraňování nežádoucích iontů z kontaminovaných zdrojů pitné vody a odpadních a procesních vod. Hodně pozornosti je věnováno zejména oxoaniontům a komplexním iontům toxických kovů a polokovů. c) Energetické a materiálové využití biomasy, alternativních paliv a odpadů – zde se výzkum primárně zaměřuje na termochemické využití odpadů, tuhých alternativních paliv, bioodpadů, biomasy a na problematiku cirkulární ekonomie produktů v energetice, teplárenství a odpadovém hospodářství. Zabývá se především aktuálními energetickými tématy s cílem většího využití obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv a problematikou termochemických konverzí.
Ústav chemie ochrany prostředí
v rámci svých pedagogických a výzkumných aktivit se věnuje v obecné rovině aktuální a velmi důležité problematice ochrany životního prostředí. Tyto aktivity lze v detailnějším pohledu rozdělit do pěti oblastí působnosti: technologie pro ochranu životního prostředí, vzorkování a analýza životního prostředí, toxikologie a ekotoxikologie, numerické simulace environmentálně-inženýrských procesů a environmentální mikrobiologie. Ústav disponuje prostornými laboratořemi pro praktickou výuku, moderním přístrojovým vybavením, kvalifikovaným personálem a tradičně výbornou vazbou na přední subjekty z institucionální a aplikační sféry technické ochrany životního prostředí.
Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
Pedagogické zaměření ústavu se odvíjí od aktuální společenské potřeby zavádění principů udržitelnosti do praxe. Naším cílem je rozvíjet vzdělávání v oblasti udržitelnosti, oběhového hospodářství, produktové ekologie, surovinové bezpečnosti a dalších oborů, které jsou pro odborníky zaměřené na udržitelnost důležité. Náplní odborné a tvůrčí činnosti pracovníků ústavu je analytická činnost v oblasti produktové a korporátní udržitelnosti. Provádíme výzkum zaměřený na produktovou ekologii a ekodesign. Pomocí analytických nástrojů jako je posuzování životního cyklu (LCA) či analýza materiálových toků (MFA) určujeme environmentální aspekty produktů, služeb, technologií a organizací.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 4578 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /ustavy [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [4579] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => VaV [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Vědecko-výzkumné zaměření ústavů FTOP
Na stránce se aktuálně pracuje...
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 64258 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [4580] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Děkanát [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Děkan
prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.
|
Korespondenční adresa:
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice
Děkanát
Umístění od 26.7.2022 - prozatímní info, v telefonním seznamu vscht.cz zatím nejsou uvedeny aktuální informace o místnostech:
Vstup ze Zikovy ul. 4, Praha 6
Ing. Kateřina Šritrová místnost B2315 1. patro
Šárka Dintarová místnost B2316 1. patro
Tajemnice fakulty, doktorské studiumIng. Kateřina Šritrová místnost B2315 |
|
Bakalářské a magisterské studiumŠárka Dintarová místnost B2316 |
Úřední hodiny
Pondělí: |
9:00–11:00 |
|
Úterý: |
zavřeno |
|
Středa: |
9:00–11:00 |
14:00–15:00 |
Čtvrtek: |
9:00–11:00 |
|
Pátek: |
zavřeno |
|
Nemáte přístup k obsahu stránky.
Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).
[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Chyba 404
Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.
Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.
Děkujeme!
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 1909 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1907] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1911] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1911 [canonical_url] => //ftop.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1910] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1910 [canonical_url] => //ftop.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1912] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1912 [canonical_url] => //ftop.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 1907 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )DATA
stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Výpis vypsaných témat disertačních prací [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [submenuno] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [newurl_domain] => 'ftop.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/studium/doktorske/temata-disertacnich-praci/prace/druh/I/jazyk/cs/fakulta/22320/' [newurl_iduzel] => [newurl_path] => 8547/4161/1397/1909/4577/5256/63398/63996 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 63996 [platne_od] => 25.03.2022 17:06:17.603851 [zmeneno_cas] => 25.03.2022 17:06:17.607026 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => _clone_ [idvazba] => 76340 [cms_time] => 1714114819 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [63997] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/prace?weburl=/studium/doktorske/temata-disertacnich-praci [urlwildcard] => cis-path [poduzel] => Array ( ) [api_suffix] => druh/I/jazyk/cs/fakulta/22320/ [iduzel] => 63997 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) [html] =>Ústav energetiky
Chování konstrukčních materiálů v prostředí CO2.
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. |
Anotace
Cílem disertační práce bude zjistit vliv vysokoteplotního oxidu uhličitého na korozní odolnost konstrukčních materiálů. Zkoumanými materiály budou vzhledem k vysokým expozičním teplotám především niklové slitiny. V druhé fázi výzkumu bude kromě vlivu čistého CO2 zkoumán také vliv nečistot a vlhkosti. Struktura a složení povrchových vrstev bude studována převážně pomocí skenovací elektronové a rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Získané poznatky mohou být aplikovatelné při budoucím výzkumu a vývoji pokročilých jaderných reaktorů a CCS technologiích.
Korozní praskání nízkolegovaných ocelí
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc. |
Anotace
Korozní praskání produktovodů se ukazuje v poslední době jako závažný problém průmyslové infrastruktury. Řada těchto produktovodů je provozována desítky let a kromě korozního napadení z vnější strany, které je co do počtu případů dominantní, dochází i ke koroznímu poškození z vnitřní strany, typickým případem je korozní praskání vyskytující se pod úsadami. Cílem práce je detailní poznání podmínek, za kterých dochází k rozvoji korozního praskání na vnitřních stěnách produktovodů, zejména půjde o podmínky expozice ve směsi organických látek, případně bude věnována pozornost přítomnosti vodíku obsaženého ve vnitřním prostředí produktovodu. Výstupem testů by mělo být nejen doporučení opatření k prevenci korozního praskání ale i doporučení metodiky testování těchto korozních jevů, které se vyznačují dlouhodobými efekty.
Korozní praskání produktovodů, možnosti predikce a prevence havárií
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc. |
Anotace
Cílem práce je vypracování metodiky stanovení pravděpodobnosti výskytu kritické vady na potrubí produktovodu, tj. vady, která může vést v krátkém čase k destrukci stěny, případně k otevření průchozího defektu. Toto téma obsahuje značný díl teoretického výzkumu a případně programátorské práce, protože bude kombinovat znalosti o statistickém rozdělení trhlin, znalosti o rychlosti jejich šíření, znalosti o nedestruktivních defektoskopických metodách a metodiky hodnocení stability trhlin do jednoho modelu, kterého konečným výsledkem bude stanovení pravděpodobnosti výskytu kritické vady v posuzovaném úseku produktovodu v daném časovém období. Experimentální část bude sloužit k podpoře vytváření tohoto modelu. Dále bude předmětem práce posouzení možností rozšíření aplikace tohoto modelu i na jiné potrubní systémy než produktovody.
Možnosti kontinuálních měření korozní rychlosti in-situ a korozního monitoringu v prostředí energetických okruhů
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Jan Macák, CSc. |
Anotace
Snaha o zvýšení tepelné účinnosti současných energetických cyklů vede ke zvyšování parametrů vody jako pracovního media. Prostředky ke stanovení korozní agresivity vysokoteplotního vodného prostředí spočívají dosud převážně na expozičních testech, využívajících metodu stanovení změn hmotnosti. Tato data jsou většinou zatížena řadou chyb (rozpouštění oxidu, depozice z prostředí atd.). V rámci práce bude vyvíjen a testován systém, umožňující stanovení okamžité korozní rychlosti. Měřící systém bude využívat měření elektrochemické impedanční spektroskopie a elektrochemického šumu.
Selektivní odstraňování aniontů z kontaminovaných vod
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Dr. Ing. Helena Parschová |
Anotace
Práce se bude zabývat selektivní sorpcí aniontů (např. F-, NO3-, Br-, PO43-, CrO42-) z vodných roztoků pomocí standardních anexů, selektivních sorbentů a anorganických sorbentů. Za účelem nalezení vhodných podmínek pro odstranění těchto aniontů budou provedeny rovnovážné vsádkové pokusy a kolonové dynamické pokusy. V rámci výzkumu bude zkoumán vliv doprovodných aniontů, vstupní hodnoty pH a specifického zatížení na sorpční účinnost sledovaných sorbentů. Cílem doktorské práce bude nalézt vhodné sorbenty pro selektivní odstraňování daných aniontů a určit optimální pracovní podmínky těchto sorbentů jak pro sorpci daných aniontů, tak i pro jejich desorpci ze sorbentů.
Studium koroze materiálů pro vysokoteplotní energetické aplikace
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc. |
Anotace
V rámci snah o zvyšování účinnosti energetických zařízení se zvyšují parametry parovodních systémů, počítá se se širším využíváním superkritických podmínek jak v v budoucích jaderných blocích tak i v klasických. V této souvislosti jsou důležité poznatky o charakteru povrchů konstrukčních materiálů. Výzkum se bude zabývat charakterem vrstev vznikajících na površích ocelí a niklových slitin při expozici ve vodě za superkritických podmínek. Průběh dosažení těchto podmínek se může značně lišit a podle toho se budou lišit i charakteristiky vzniklých vrstev. Stejným způsobem může mít vliv i způsob ukončení expozice v superkritických podmínkách. Předmětem studia budou i vlivy dalších parametrů expozic, tj. zejména vliv teploty a množství rozpuštěných plynů.
Vlastnosti 3D tištěných kovových komponent pro jaderné elektrárny
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc. |
Anotace
3D tištěné kovové komponenty technických zařízení nacházejí stále širší uplatnění i v náročných provozních podmínkách. Z tohoto důvodu je třeba znát jejich vlastnosti v oblastech rozhodujících o jejich životnosti, tj. korozní odolnosti, odolnosti vůči koroznímu praskání a korozní únavě a to vše za podmínek provozu, případně jim blízkých. Náplní studia bude poznání těchto vlastností ve vazbě na specifickou strukturu 3D tištěných dílů. K tomu účelu budou používány příslušné experimentální metody tj. zejména elektrochemické testy, testy šíření korozních trhlin a korozně únavových trhlin, zkoušky mechanických vlastností. Souvislost těchto vlastností se strukturou a chemickým složením bude ověřována pomocí standartních analytických metod. Přínosem této práce bude soubor informací pro konstruktéry o využitelnosti 3D tištěných kovových komponent v oblasti jaderné energetiky na současných jednotkách generace III+, případně i na některých typech reaktorů vyvíjených v rámci prací na IV. generaci reaktorů.
Využití kontinuální iontové chromatografie pro získávání strategických kovů
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. |
Anotace
Cílem práce je studium a optimalizace separace iontů strategicky významných kovů (např. lithia) pomocí preparativní iontové chromatografie se simulovaným pohyblivým ložem. Důležitou součástí práce bude sestavení chromatografu sestávajícího z 8-12 kolon a řešení řízení procesu. V další fázi pak optimalizace podmínek separace iontů kovů z hlediska složení stacionární i mobilní fáze a dalších parametrů procesu. Potenciálním směrem výzkumu je také izotopové obohacování lithia kontinuální iontovou chromatografií.
Využití technologií akumulace energie pro optimalizaci provozů CZT a jejich dekarbonizaci
Garantující pracoviště: | Ústav energetiky |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. |
Anotace
Disertační práce se zaměřuje na problematiku využití technologií akumulace energie s cílem optimalizovat provoz centrálních zdrojů tepla (CZT) a přispět k jejich dekarbonizaci. CZT hrají klíčovou roli v českém energetickém sektoru, jelikož poskytují teplou vodu pro vytápění, připravují teplou užitkovou vodu pro obyvatele měst a technologickou páru pro průmyslové podniky. Subjekty provozující CZT čelí závažným výzvám týkající se udržitelnosti, související se zákonnými povinnostmi na snižování emisí zákonně monitorovaných polutantů, stupňujícími se finančními výdaji za produkci skleníkových plynů a ekonomickým tlakům na zvyšování energetické efektivity s ohledem na růst ceny paliv. Cílem disertační práce je provést komplexní analýzu současného stavu CZT v České republice, identifikovat vhodné technologie akumulace energie, zahrnující jak krátkodobé, tak i možnost dlouhodobého (sezonního) řešení, a navrhnout integrovaný přístup pro jejich využití v provozu CZT s důrazem na optimalizaci provozu a snižování emisí zákonem sledovaných polutantů a skleníkových plynů. Metodologie disertační práce bude spočívat v kombinaci literární rešerše a analýzy dostupných dat, což umožní zhodnocení dopadu technologií akumulace energie na provoz CZT. Očekávanými výstupy z tohoto výzkumu budou konkrétní návrhy a doporučení pro implementaci technologií akumulace energie do stávajících CZT, analýza ekonomických a environmentálních aspektů těchto opatření a vyhodnocení jejich přínosů pro dekarbonizaci CZT a snižování emisí zákonem sledovaných polutantů a skleníkových plynů. Výsledky disertační práce budou mít praktické využití, a to pro průmyslové partnery, kteří jsou aktivní v oblasti CZT v České republice. Cílem je poskytnout konkrétní podněty, které budou sloužit k optimalizaci a transformaci CZT, a tím přispět k řešení aktuální energetické krize a potřebě dekarbonizace v energetickém sektoru.
Ústav chemie ochrany prostředí
Aplikace membránové destilace pro čištění skládkových výluhů
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Produkce skládkového výluhu je jednou z hlavních nevýhod skládkování tuhého komunálního odpadu, přičemž jeho čištění stále představuje technologickou výzvu. Membránová destilace s přímým kontaktem (DCMD) je považována za vhodnou inovativní technologii pro čištění tohoto typu kontaminovaných vod. Využití vhodného zdroje tepla (nejlépe odpadního tepla) a optimalizace provozu membránového modulu mají rozhodující vliv na celkovou účinnost procesu. Cílem práce je výzkum možností využití nízkopotenciálního tepla z kogeneračních jednotek pro provoz jednotky DCMD a výzkum procesů zanášení a smáčení membrán při jejich interakci se složkami skládkového výluhu.
Aplikace nanostrukturovaných směsných oxidů kovů pro katalytický rozklad perzistentních látek
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Skupina látek tzv. perzistentních organických polutantů (POPs) jsou považované za věčné chemikálie a svými vlastnostmi jsou stále narůstající hrozbou pro životní prostředí. Jejich seznam se neustále rozšiřuje o nové látky, nejnověji se skloňují především perfluorované látky (PFCs) vedle dlouhodobě diskutovaných polychlorovaných či polybromovaných kontaminantů. Jejich efektivní rozklad může zajistit katalytická dehalogenační reakce, kdy především směsné oxidy kovů v pokročilých krystalických modifikacích mohou tyto látky účinně rozkládat za relativně mírných podmínek. Vývoj této technologie zahrnuje výběr či vývoj účinného katalyzátoru, testování aktivity, sledování vedlejších produktů reakcí a posléze možnosti scale-up technologie. V současnosti je v průmyslu velká poptávka po dekontaminaci např. náplní hasicích přístrojů s obsahem PFCs, technologie tak má velký potenciál pro rychlé uplatnění v průmyslu.
Inovativní postupy získávání cenných kovů z tuhých odpadů
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
V EU je, jak známo, nedostatek řady surovin potřebných pro moderní technologie, neboť zdroje jsou vytěžené a spotřeba rychle roste. S tímto kritickým nedostatkem mnoha kovů postupně narůstá poptávka po jejich efektivní recyklaci, jež se brzy stane ekonomicky výhodnou alternativou i v případě dosud přehlížených odpadů, včetně starých deponií minerálních odpadů, které navíc mohou v budoucnu přinášet environmentální rizika. Navíc se v poslední době rozvíjí mnoho pokročilých a udržitelných inovativních postupů s velkým potenciálem pro budoucí využití. Nicméně tato komplexní problematika zahrnuje nejen posouzení technologických aspektů a výtěžnosti metody, ale také souvisejících environmentálních rizik, legislativních a ekonomických limitů. Tato práce se zaměří na výzkum vybraných udržitelných technologických postupů zahrnujících moderní přístupy (např. membránové technologie aj.) nebo pokročilé materiály (iontové kapaliny, sorbenty apod.) s komplexním hodnocením efektivity a dalších klíčových aspektů včetně technických a jiných praktických limitací těchto postupů. Cílem bude hledat podmínky pro efektivní získávání kovů z vybraných druhů odpadů.
Intenzifikace environmentálních technologií účinkem mikrovln
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Principy interakce tuhých materiálů s mikrovlnným zářením poskytují v chemických procesech celou řadu unikátních efektů. Jejich účinné využití v environmentálních a odpadových technologiích přináší zajímavou perspektivu pro zvýšení jejich účinnosti, získání zcela nové výhody či pro ryze praktické snížení jejich energetických nároků. Mikrovlnný ohřev jakožto čistá energie tak v poslední době nalézá uplatnění v termickém zpracování odpadů, heterogenní katalýze, při rozkladu nebezpečných polutantů i v boji s klimatickými změnami. Výzkum v této oblasti zahrnuje nejprve laboratorní testování mikrovlnných účinků a optimalizaci potřebných podmínek a posléze jejich implementaci v rámci designu technologie ve větším měřítku a jejího testování v podmínkách průmyslové praxe.
Pokročilé oxidační procesy s heterogenní katalýzou
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Pokročilé oxidace v čištění vody založené na radikálových reakcích za mírných podmínek lze zefektivnit aplikací inovativních nanomateriálů. Těch využívají moderní postupy jako např. heterogenní Fentonova oxidace, fotokatalýza či katalytická ozonizace. Pozitivní přínos těchto postupů je však podmíněn striktní kompatibilitou struktury daného materiálu s typem kontaminace a složením či vlastnostmi čištěné odpadní vody. Výzkum dílčích aspektů komplexních mechanismů těchto postupů je stěžejní pro navazující vývoj technologie, který pak zahrnuje optimalizaci podmínek reakcí, příp. účinné kombinace postupů, a specifické faktory dalšího upscale.
Studium imobilizačních procesů kontaminantů v rámci vsakování srážkových vod a zpracování antropogenních smyvů ze zpevněných ploch
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Decentralizované hospodaření se srážkovými vodami je často diskutovaným tématem. Proces urbanizace a nárůst zastavěné plochy má vliv na přirozenou cirkulaci vody a proces infiltrace vod ze srážkové činnosti do horninového prostředí. Činnost člověka může dále vést ke vnášení kontaminantů do horninového prostředí a podzemních vod prostřednictvím srážkových smyvů odtékajících ze zpevněných ploch zatížených antropogenními vlivy. Práce se bude zabývat studiem možností imobilizace vybraných kontaminantů na specifických materiálech s přijatelnými náklady na jejich pořízení/přípravu, dobrou účinností záchytu cílových složek, dostupností a životností s ohledem na další nakládání s upotřebenými materiály.
Studium pokročilých oxidačních procesů pro odstranění farmak z vodného prostředí
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Práce bude zaměřena na problematiku pokročilých oxidačních procesů využitelných pro degradaci zbytků farmak z vodného prostředí. Výzkum bude konkrétně zaměřen na možnosti použití různých katalyzátorů v rámci pokročilých oxidačních procesech. Jednotlivé katalyzátory budou posuzovány s ohledem na faktory, jako je účinnost přeměny léčiv, kinetika procesu, spotřeba činidel/energie, vliv složení vodné matrice a tvorba vedlejších transformačních produktů.
Studium recyklačního potenciálu odpadů uložených na skládkách
Garantující pracoviště: | Ústav chemie ochrany prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Dr. Ing. Martin Kubal |
Anotace
Jedním z mnoha progresivních trendů, který se v nejbližší budoucnosti objeví v oblasti nakládání s odpady v České republice, bude odtěžování odpadu uloženého v minulosti na skládkách. Minimálně část zde uložených odpadů bude mít recyklační potenciál – například kovy uložené před zavedeném separovaného sběru. V rámci práce tedy budou identifikovány možnosti recyklace dříve uložených odpadů. pro experimentální část práce budou využity skládky nacházející se na území Středočeského kraje.
Ústav technologie vody a prostředí
Alternativní nosiče biomasy využitelné v aktivačních čistírenských systémech
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. |
Anotace
Práce bude zaměřená na hodnocení biodegradabilního porézního materiálu na bázi PU pěn, který bude sloužit jako nosič biomasy v aktivačních čistírnách odpadních vod a povede ke zlepšení účinnosti biologických procesů odstraňování dusíku, zejména nitrifikace v zimních měsících. PU nosiče budou testovány v laboratorních SBR reaktorech, kde budou monitorovány fyzikálně-chemické parametry (pH, rozpuštěný kyslík, CHSK, anorg. formy N, TKN, PO43-, sušina kalu) a biologické parametry (hydrobiologie/mikrobiologie). Diverzita přítomných mikroorganismů na PU nosičích bude hodnocena mikroskopicky (světelná a epifluorescenční mikroskopie) i kultivačně (zastoupení mikrobiální populace a její aktivity, tj. koliformní a termotolerantní koliformní bakterie, klostridia, kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C a 36 °C, nitrifikační/denitrifikační bakterie). Na základě výsledků laboratorního testování bude receptura PU nosičů dále optimalizována v poloprovozních a provozních podmínkách reálné aktivační čistírny s volitelnou membránovou vestavbou, na které budou testovány provozní stavy spojené s aplikací PU nosičů.
Biochar jako stimulant anaerobní fermentace
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Dana Pokorná, CSc. |
Anotace
Biochar je pevný produkt termochemického zpracování organických odpadů včetně biomasy. Má potenciál širokého uplatnění vzhledem ke svému vysokému specifickému povrchu a poréznosti, má značné adsorpční vlastnosti a pufrovací schopnosti. Vzhledem k tomu má příznivý vliv na proces anaerobní fermentace ve smyslu stabilizace jejího průběhu a zvýšení výtěžnosti bioplynu a methanu. Snižuje koncentraci nedisociovaných forem amoniaku a sulfidů a jejich toxické působení na anaerobní konsorcium a tím i zvyšuje kvalitu bioplynu. Přítomnost funkčních skupin na povrchu biocharu pozitivně působí zejména při zvýšení koncentrace nižších mastných kyselin produkovaných při přetížení anaerobní fermentace. Biochar je vhodným nosičem bakterií a podporuje mezidruhový přenos elektronů (DIET) mezi elektroaktivními bakteriemi, syntrofními acetogeny a methanogeny. Základní vlastnosti biocharu závisí na použitém materiálu a procesních podmínkách pyrolýzy. Zkoumání biocharů z různých materiálů a jejich vlivu na anaerobní fermentaci je náplní této práce.
Intenzifikace procesů odstraňování fosforu z odpadních vod a možnosti recyklace tohoto nutrientu
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. |
Anotace
Evropská komise připravuje od roku 2024 novou směrnic o městských odpadních vodách, která by měla nahradit směrnici č. 91/271/EEC. Podle dosud publikovaných očekávaných změn bude v oblasti odstraňování nutrientů z odpadní vod kladen důraz na i) výrazné zvýšení účinnosti odstraňování celkového fosforu a ii) na efektivní opětovné získávání tohoto nutrientu ve formě využitelné pro hnojení zemědělských plodin. Náplní disertační práce bude proto optimalizovat podmínky pro zvýšené biologické odstraňování fosforu, zejména pak snížení kompetice mezi bakteriemi odstraňování fosforu a dusíku. Požadavky nové směrnice budou u většiny městských ČOV znamenat rovněž doplnění čistírenských technologií o procesy terciárního srážení fosforu. Součástí práce bude proto i optimalizace toho procesu, zejména z hlediska řízení dávky srážedla a separace vznikající sraženiny. V obou případech biologického i chemického odstraňování fosforu budou studovány postupu opětovného získávání fosforu ve formě optimálně využitelné hnojenými rostlinami.
Optimalizace a transformace mikroskopie při hodnocení vzorků životního prostředí
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. |
Anotace
V technologii vody se při rutinním biologickém hodnocení environmentálních vzorků (tj. vod, sedimentů, kalů, nárostů, biofilmů atp.) používají na různé úrovni a stupni složitosti mikroskopické metody a metody molekulární biologie. Na některé typy environmentálních vzorků se používají buď nesystematicky anebo mají svá omezení, což rozhodně nabízí prostor pro vědecko-výzkumnou a případně vývojovou činnost. Prvním cílem práce bude sumarizace kvalitativních, semikvantitativních a kvantitativních postupů a metod určených pro detekci cílových mikroorganismů různých trofických úrovní zastoupených v hodnocených environmentálních vzorcích; a následně pak zjištění kritických a problematických míst zhoršujících reprodukovatelnost a opakovatelnost použitých metod. K tomuto budou použity různé typy mikroskopie – světelná, fluorescenční (barvicí techniky, FISH, Live/Dead, vlastní pigmenty mikroorganismů), invertovaná, konfokální atp. Analýza dat přispěje k vytvoření určité metodologie vhodnosti/nevhodnosti daného postupu při jeho rutinním použití ve vědecko-výzkumných a běžných provozních laboratořích ČR. Jedním z cílů práce bude vytvoření databáze snímků a prostřednictvím vhodných nástrojů digitalizace příprava podkladů pro sestavení softwaru rozpoznávajícího objekty, struktury a se schopností kvantitativního vyhodnocení obrazu.
Přírodní koupací vody - rizikové faktory a jejich monitorování
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. |
Anotace
Zdravotní rizika spojená s kvalitou přírodních koupacích jsou v naprosté většině biogenního původu, ať už se jedná o infekční mikroorganismy, sinice, řasy a jejich produkty nebo o původce cerkáriové dermatitidy. Rizikovost koupacích vod v ČR je sice díky fungující legislativě systematicky mapována, situace však rozhodně není statická a na našem území se objevují nové organismy, jiné se některé oproti minulosti značně rozšiřují nebo se jim začne věnovat zvýšená pozornost (např. velký a z hlediska koupání rizikový bičíkovec Gonyostomum semen, některé taxony toxických sinic, původci cerkáriové dermatitidy a další). Prvním cílem práce bude na základě již existujících dat i vlastního monitorování zmapovat jejich výskyt a význam pro koupací vody ČR včetně typizace lokalit výskytu. Monitorování výše uvedených rizikových faktorů je založeno na standardizovaných metodách, které však nejsou v mnoha ohledech dokonalé, obsahují problematická místa, která zhoršují reprodukovatelnost metod. K jejich sledování je možné využít různé nové postupy (např. fluorescenční metody, qPCR, MALDI, družicové snímkování a další). Ověření těchto metod a případná příprava metodických dokumentů k jejich rutinnímu použití v provozních laboratořích ČR je druhým cílem práce.
Včasné odhalení zdrojů virových epidemií pomocí analýzy environmentálních vzorků
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. Jan Bartáček, Ph.D. |
Anotace
V poslední době se v humánní i veterinární medicíně stále více uplatňuje koncept tzv. (waste)water-based epidemiology (WBE), kde se provádějí analýzy odpadních vod popř. dalších relevantních materiálů (sedimentů, trusu, povrchových vod) a získaná data se korelují s průběhem různých epidemií a pandemií. Tímto způsobem je možné zavádět systémy včasného varování před vznikem ohnisek nákazy, popř. odhadovat další průběh epidemií. Tento doktorský projekt je přímo navázaný na 5 letý projekt financovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) s názvem "Včasné odhalení zdrojů nákazy ptačí chřipky pomocí detekce virových částic v environmentálních vzorcích". Cílem projektu je najít způsob jak chovatele drůbeže včas varovat před propuknutím nových ohnisek nákazy a zamezit tak nutnosti preventivní likvidace celých chovů, což v posledních letech v rámci České republiky znamená výbíjení stovek tísíc kusů drůbeže ročně. Dílčí cíle projektu jsou (1) navržení metodiky sběru a analýzy vzorků vč. navržení vhodných návazných opatření v chovech při výskytu pozitivních vzorků, (2) identifikace mechanismů primární infekce se zaměřením na roli divoce žijících ptáků a (3) porozumění dynamiky sekundárního šíření nákazy v chovech drůbeže. Student se zapojí do intenzivního vzorkování v chovech drůbeže i ve volné přírodě, analýzy vzorků a předevcším do analýzy a interpretace dat. Vzhledem k novosti problematiky má projekt velký potenciál v proktické i vědecké rovině (na toto téma existuje naprosté minimum publikací).
Zušlechťování bioplynu biokonverzí CO<sub>2</sub> na biomethan
Garantující pracoviště: | Ústav technologie vody a prostředí |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Dana Pokorná, CSc. |
Anotace
Anaerobní rozklad biologicky rozložitelných organických materiálů je dnes už běžně používaným procesem pro zpracování kalů a odpadů za současné produkce elektrické a tepelné energie. Energetickou složkou produktu tohoto procesu, bioplynu, je methan. Nezanedbatelnou složku tvoří také CO2, který dokáží svojí činností redukovat hydrogenotrofní methanogeny pomocí externě dodávaného vodíku na biomethan a zušlechtit tak bioplyn na kvalitu zemního plynu. Je to jedna z cest, jak nahradit fosilní palivo obnovitelným zdrojem energie za použití zeleného vodíku vyrobeného elektrolýzou vody. Dávkování vodíku může být provedeno cestou in-situ přímo do anaerobního fermentoru nebo ex-situ do externího bioreaktoru s adaptovanou kulturou hydrogenotrofních methanogenů. Obě metody mají své klady a zápory, jejichž vyhodnocení a realizace obou metod je náplní této práce.
Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
Environmentální dopady zpracování různých složek komunálních odpadů
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelnosti a produktové ekologie |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Michal Šyc, Ph.D. |
Anotace
Komunální odpady jsou velmi heterogenní odpady s ohledem na složení a produkci. V poslední době se pak objevují i nové typy komunálních odpadů, jako jsou například textilní odpady. Environmentální dopady zpracování těchto odpadů nejsou detailně známé, a to jak z pohledu jednotlivých metod zpracování, tak z pohledu uvolňování znečišťujících látek do životního prostředí v celém hodnotovém řetězci. Práce bude zaměřená právě analýzu toků těchto odpadů, ověření jednotlivých indikátorů hodnoticích postupy pro jejich zpracování, určení dopadů na životní prostředí a návrh metod pro zlepšení stávajícího stavu.
LCA hodnotových řetězců baterií a MFA kritických surovin nutných pro bateriové systémy
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelnosti a produktové ekologie |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA |
Anotace
Práce bude zaměřená na hodnocení udržitelnosti bateriových systémů. V práci budou hodnoceny kritické mody používání bateriových systémů pro různé technologické aplikace. Metodou posuzování životního cyklu budou určeny environmentální dopady hodnotových řetězců bateriových systémů. Metodou Analýza materiálových toků budou určeny toky kritických surovin nutných pro bateriové systémy.
Nové typy kovonosných odpadů a postupy pro jejich zpracování
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelnosti a produktové ekologie |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie ochrany životního prostředí ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Michal Šyc, Ph.D. |
Anotace
Kovonosné odpady jsou s ohledem na jejich hodnotu jedny z nejvýznamnějších. Vzhledem k rychlému vývoji, zejména v oblasti elektroniky, dochází ke změně surovinové základy a použití řady nových komodit (zejména z řady kritických surovin), které nebyly dříve předmětem zájmu. To je spojené i se vznikem nových typů odpadů s obsahem těchto komodit (např. bateriové systémy, FVE panely, superkapacitory, atd.). Práce bude zahrnovat analýzu těchto odpadů, zpracování materiálových toků těchto odpadů se zaměřením zejména na kritické suroviny v nich obsažené, návrh a vývoj metod pro získávání cenných složek z těchto odpadů, a to včetně analýzy dopadů na životní prostředí.
Ústav udržitelných paliv a zelené chemie
Degradace materiálů v plynném prostředí za vysoké teploty
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. |
Anotace
Kvůli ubývání zásob fosilních paliv je nutno hledat nové zdroje energie a dosahovat vyšší účinnosti při konverzi tepelné energie na elektrickou energii. Jednou z cest, jak nahradit část zdrojů produkujících energii spalováním fosilních paliv, je výroba tepelné a elektrické energie v jaderných štěpných reaktorech IV. generace. Je navrženo několik typů těchto zařízení lišících se druhem a fyzikálními vlastnostmi primárního chladiva, neutronovými toky v aktivní zóně, maximálním tepelným (a elektrickým) výkonem, atd. Jeden z možných typů primárního chladiva pro reaktory IV. generace je plynné helium o vysoké teplotě (až 1000°C i více) a tlacích (až 16 MPa). Toto chladivo je využíváno ve vysokoteplotních plynem chlazených reaktorech (High Temperature Reactors - HTR) a rychlých plynem chlazených reaktorech (Gas Cooled Fast Reactors - GFR). S reaktory typu HTR se v budoucnu počítá jako s náhradou menších a středních zdrojů elektrické energie (cca do 600 MW tepelných) spalujících fosilní paliva. Hélium o vysoké teplotě lze navíc využít přímo v technologických procesech, např. k přímé výrobě vodíku, výrobě vodního plynu z uhlí, aj. Reaktory typu GFR by navíc měli sloužit pro výrobu jaderného paliva pro ostatní typy reaktorů. Na druhou stranu prostředí helia za vysokých teplot a tlaků za současného působení radioaktivního záření klade značné nároky na odolnost konstrukčních materiálů. Tyto materiály lze v zásadě rozdělit na kovové (zejména různé typy ocelí) a nekovové (nukleární grafit, který slouží jako moderátor jaderné reakce a kompozitní materiály). U všech materiálů, které by měly být použity jako konstrukční materiály heliem chlazených jaderných reaktorů, je třeba popsat jejich chování a změny vlastností během expozice v prostředí helia za vysokých teplot a tlaků. Z testů, kterým by měly být materiály podrobeny, lze jmenovat např. testování vzorků kovových materiálů a grafitu za vysokých teplot a konstantního napětí při i bez vlivu radiace (creep), testování kovových materiálů při dynamickém namáhání (fatigue), vliv nečistot obsažených v heliu na změnu vlastností materiálů, oxidace grafitu v heliu obsahujícím nečistoty, vliv radioaktivity na změnu rozměrů, struktury a fyzikálních vlastností grafitu při vysokých teplotách, aj.
Hydrogenační zhodnocení furanických látek
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA |
Anotace
Furanické látky jsou klíčové meziprodukty pro chemické zhodnocení cukerných polymerů (celulóza, hemicelulóza) lignocelulózové biomasy. Cílem dizertační práce bude návrh a studium nových typů katalyzátorů pro účinnou hydrogenaci 5-hydroxymethylfurfuralu na bis-hydroxyfuranické látky, které jsou potenciálními monomery pro nové typy udržitelných biopolymerů. Dizertační práce se proto bude zaměřovat na syntézu hydrogenačních katalyzátorů a optimalizaci jak nosiče, tak aktivní hydrogenační složky, charakterizaci aktivních center katalyzátorů, testování aktivity, selektivity a stability vyvíjených katalyzátorů a na nalezení a objasnění vztahů mezi syntézními a aktivitními parametry vyvinutých katalyzátorů.
Hydrogenační zpracování směsných surovin s cílem výroby leteckého petroleje obsahujícího podíl obnovitelného leteckého paliva
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D. |
Anotace
Charakter zpracovávané suroviny klade na hydrogenační technologie stále vyšší nároky. Zhoršující se nebo fluktuující kvalita zpracovávané ropy, zpracování alternativních surovin či směsných surovin si vynucují vývoj výkonnějších a odolnějších katalytických systémů. Pro výběr vhodného katalytického systému, ověření zpracovatelnosti nové suroviny či správného nastavení reakčních podmínek, je z ekonomických důvodů nezbytné využití pilotního testování. Disertační práce je zaměřena na porovnání aktivity několika katalytických systémů na čtvrtprovozních jednotkách simulujících koprocesing výroby leteckého petroleje s podílem SAF (sustainable aviation fuel) s využitím katalytického hydrogenačního zpracování. Součástí disertační práce je rovněž ověření přenositelnosti dat do průmyslového měřítka pomocí matematického modelu. Vývoj a optimalizace tohoto nástroje se stane prostředkem pro predikci aktivity využívaných hydrogenačních katalyzátorů v provozním měřítku, včetně odhadu vybraných procesních parametrů, jakými jsou např. chemická spotřeba vodíku, teplotní zabarvení na katalytickém loži či postupná deaktivace katalytického systému. Důraz bude kladen rovněž na predikci výtěžkové struktury produktů a jejich vybraných kvalitativních parametrů.
Chemická recyklace výmětu z odpadních plastů
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D. |
Anotace
Náplní práce bude návrh technologického řetězce pro chemickou recyklaci výmětu ze směsných odpadních plastů. Plastový výmět vzniká v třídírně odpadních plastů po oddělení PET, „tvrdých obalů“ a folií a hrubé separaci PVC. Výmět v současné době tvoří cca 50 % vstupujícího plastového odpadu a využívá se jako tuhé alternativní palivo. V rámci disertační práce budou pro chemickou recyklaci výmětu použity tři klíčové procesy: pyrolýza, hydrogenační zpracování a zpracování na etylenové jednotce. Plastový výmět bude nejprve podroben pyrolýznímu štěpení s cílem získat v maximálním výtěžku pyrolýzní olej (PO) s optimálním složením. PO bude následně hydrogenačně zpracován (hydrorafinace, hydrokrakování) a produkty tohoto zpracování budou sloužit jako surovina pro etylenovou jednotku (proces steam cracking), která je klíčovou technologií petrochemického průmyslu. Konečnými produkty celého zpracovatelského řetězce budou především etylen, propylen a aromáty (benzen, toluen, xyleny), které představují základní suroviny pro následnou výrobu polymerů, chemikálií a léčiv.
Konverze metanolu na uhlovodíky
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA |
Anotace
Metanol hraje významnou roli v současných snahách o dekarbonizaci chemického průmyslu, protože je klíčovým meziproduktem zhodnocení odpadního oxidu uhličitého. Cílem dizertační práce bude návrh a studium nových typů katalyzátorů pro účinnou přeměnu metanolu na uhlovodíky. Dizertační práce se proto bude zaměřovat na syntézu katalyzátorů a jejich modifikaci, charakterizaci aktivních center katalyzátorů, testování aktivity, selektivity a stability vyvíjených katalyzátorů a na nalezení a objasnění vztahů mezi syntézními a aktivitními parametry vyvinutých katalyzátorů.
Návrh katalyzátorů pro selektivní deoxygenaci fenolických látek
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA |
Anotace
Fenolické látky jsou klíčové meziprodukty pro chemické zhodnocení ligninu z lignocelulózové biomasy. Cílem dizertační práce bude návrh a studium nových typů katalyzátorů pro účinnou selektivní deoxygenaci substituovaných methoxyfenolů, které jsou surovinou s aplikačním potenciálem jak pro udržitelná letecká paliva (SAF), tak pro substituované cyklohexanony. Dizertační práce se proto bude zaměřovat na syntézu deoxygenačních katalyzátorů a optimalizaci jak nosiče, tak aktivní deoxygenační složky, charakterizaci aktivních center katalyzátorů, testování aktivity, selektivity a stability vyvíjených katalyzátorů a na nalezení a objasnění vztahů mezi syntézními a aktivitními parametry vyvinutých katalyzátorů.
Návrh katalyzátorů s řízenými strukturními a acido-bazickými vlastnostmi
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA |
Anotace
Heterogenní katalyzátory mohou plně odemknout chemický potenciál biomasy, pokud se podaří optimalizovat jejich texturní a acidobazické vlastnosti pro potřeby konkrétních reakcí. Cílem dizertační práce bude návrh a studium hierarchických přístupů ke řízení texturních vlastností, optimalizaci chemického složení a z něj plynoucích acido-bazických vlastností připravovaných katalyzátorů. Dizertační práce se proto zaměří na přípravu SiO2 katalyzátorů modifikovaných dalšími oxidy (Al2O3, TiO2, ZrO2, apod.) různými metodami. Takto připravené nosiče s řízenou texturou a kyselostí (koncentrace center i jejich síla) budou dále modifikovány kovy (např. Ni, Co, Cu) a budou testovány ve vhodných modelových reakcích.
Odstraňování nečistot z sCO2 energetických okruhů
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. |
Anotace
Pro jaderné i nejaderné energetické aplikace se uvažují okruhy s nadkritickým CO2 (sCO2), např. jako sekundární okruhy pokročilých jaderných reaktorů (iV. generace). V těchto okruzích je velmi důležitý obsah nežádoucích minoritních složek, které mohou mít zásadní vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti sCO2 a mohou také snižovat odolnost používaných materiálů. Cílem dizertační práce bude identifikovat nečistoty v těchto energetických okruzích. Dále potom navrhnout a laboratorně otestovat metody odstranění těchto nečistot.
Optimalizace procesu FCC s využitím laboratorních simulací
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D. |
Anotace
V návaznosti na současnou ekonomickou a geopolitickou situaci, kdy nemusí být vhodné zpracovávat pouze jeden druh ropy, ale spíše více směsí rop, je třeba věnovat pozornost vlivu suroviny na všechny rafinérské technologie. Jednou z klíčových rafinérských technologií je FCC. Cílem této práce je zmapování vlivu různých surovin na výtěžkovou strukturu, porovnání laboratorních a provozních dat a vyvinutí přepočtového algoritmu pro převod dat z laboratorní jednotky do provozního měřítka. Na laboratorní jednotce simulující technologii FCC bude provedena sada testů, jejichž výsledky budou porovnávány s výsledky zpracování různých surovin na průmyslové komerční jednotce FCC. Na základě tohoto porovnání bude připraven přepočtový model pro každý produkt ze sledované výtěžkové struktury (propylen, benzínová frakce, LCO atp.). Použity budou i simulační programy.
Valorizace oxidu uhličitého katalytickými procesy
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA |
Anotace
Oxid uhličitý je klíčem k dekarbonizaci chemického průmyslu a jeho chemické využití nabízí možnost jak jeho sekvestrace, tak uskladnění obnovitelné energie v chemických vazbách produktů. Cílem dizertační práce bude studium využití CO2 jako suroviny ve Fischer-Tropschově syntéze (FTS) s následným využitím získaných uhlovodíků jako suroviny pro výrobu olefinů, především ethylenu a propylenu. Dizertační práce se proto bude zaměřovat na přípravu FTS katalyzátorů, jejich charakterizaci, testování aktivity, selektivity a stability vyvíjených katalyzátorů, optimalizaci procesních podmínek, a na nalezení a objasnění vztahů mezi syntézními a aktivitními parametry vyvinutých katalyzátorů.
Vliv vodíku v zemním plynu na plynárenskou infrastrukturu
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. |
Anotace
Práce je zaměřena na studium problematiky vlivu různého obsahu vodíku v zemním plynu na plynárenskou infrastrukturu. V současné době se uvažuje o cíleném přidávání vodíku do zemního plynu, ať už čistého vodíku nebo jako součást plynu produkovaného například katalytickou hydrogenací oxidu uhličitého. Problematika přidávání vodíku do zemního plynu zejména zahrnuje promíchávání přidávaného vodíku v plynovodním potrubí, vliv na spalné teplo zemního plynu a spalovací vlastnosti, vliv na měřicí a analytické systémy, těsnicí systémy, vliv při kompresi zemního plynu na kompresních stanicích, snížení dopravní kapacity, snížení methanového čísla a dále problematiku při skladování vodíku v podzemních zásobnících spolu se zemním plynem.
Výroba LOHC z odpadních materiálů
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D. |
Anotace
LOHC (Liquid Organic Hydrogen Carriers) jsou organické látky schopné ve své molekule uchovávat chemicky vázaný vodík pro jeho pozdější využití. Principem záchytu a zpětného získávání vodíku jsou hydrogenační a dehydrogenační reakce, při kterých se mění obsah vodíku v molekulách LOHC. Tento koncept je alternativou k dlouhodobému skladování vodíku v tlakových nádobách nebo kryogenních nádržích. V úvodu disertační práce budou vytipovávány a porovnávány organické sloučeniny vhodné jako LOHC z hlediska jejich toxicity, bodu varu a teoretické kapacity vodíku. Následně budou posouzeny možnosti syntézy vybraných sloučenin s přihlédnutím k ekonomice procesu výroby. Součástí práce bude dále laboratorní příprava LOHC z odpadních materiálů. Pro tyto účely bude využit například pyrolýzní olej získaný tepelným zpracováním odpadních pneumatik. Kombinací hydrogenační rafinace v laboratorní průtočné katalytické jednotce a laboratorní rektifikace bude hledán vhodný destilační řez, který by bylo možné využít jako LOHC. V závěru práce bude testována dehydrogenace/hydrogenace získaných LOHC pro posouzení skutečné kapacity vodíku.
Výroba změkčovadel z odpadních pneumatik
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D. |
Anotace
V současné době se vyrábí a používá celá řada kaučuků. Mezi nejpoužívanější patří SBR (styren-butadienový kaučuk), NR (přírodní kaučuk), BR (butadienový kaučuk) a EPDM (etylen-propylen-dienový kaučuk). Nedílnou a významnou složkou všech vulkanizovaných kaučuků je změkčovadlo (plnící olej), přidávané do kaučukových směsí v množství 2 - 20 % hm. Jako změkčovadlo do SBR používaného na výrobu pneumatik se dnes používá především TDAE (Treated Distillate Aromatic Extract), což je rafinovaný aromatický extrakt získaný rozpouštědlovou rafinací vakuových destilátů z ropy při výrobě minerálních olejů. Vzhledem k tomu, že technologie rozpouštědlové rafinace vakuových destilátů je v rafinériích postupně nahrazována procesy hydrogenační rafinace, vzniká nedostatek vysoce aromatických frakcí vhodných k výrobě změkčovadel do SBR. Výroba změkčovadel z odpadních pneumatik je proto jeví jako vhodný způsob jejich recyklace. Cílem práce bude návrh technologického řetězce pro výrobu změkčovadel do různých typů kaučuků z odpadních pneumatik. V rámci práce bude testována pyrolýza odpadních pneumatik v režimu maximálního výtěžku frakce pyrolýzního oleje vroucí nad 360 °C a následná hydrogenační rafinace prováděná s cílem odstranění karcinogenních polyaromatických sloučenin a maximálního zachování ostatních aromatických struktur. Pro tyto účely budou testovány různé typy hydrorafinačních katalyzátorů a různé reakční podmínky hydrorafinace (teplota, tlak, prostorová rychlost). Získané produkty budou analyticky hodnoceny jako změkčovadla se specifickými požadavky na jejich vlastnosti (obsah PAU, obsah aromátů, viskozita, bod vzplanutí, anilinový bod apod.). Z produktů, které budou vyhovovat svými parametry jako změkčovadla, budou připraveny různé kaučukové směsi a pryže, které budou následně analyticky hodnoceny.
Využití suchého reformingu při výrobě syntézního plynu
Garantující pracoviště: | Ústav udržitelných paliv a zelené chemie |
Studijní program/specializace: | Energie a paliva ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. |
Anotace
V posledních letech je stále aktuální téma využití oxidu uhličitého v technologiích označovaných jako CCU (Carbon Capture and Utilization). Jednou z těchto technologií je využití oxidu uhličitého při reformování zemního plynu (methanu) při výrobě syntézního plynu, který je běžnou surovinou v rafinériích při zpracování ropy. Využití oxidu uhličitého při tomto procesu by umožnilo jeho využití a prodloužení jeho uhlíkové stopy. Cílem práce bude stanovit vhodné podmínky procesu (teplota, tlak), katalyzátory a kinetické podmínky. Pro možné průmyslové využití bude také vypracována energetická bilance procesu.