Slovníček EKOpojmů
3. 3. 2026
Lucie Pokorná
A |
|
| Acidifikace oceánů | Acidifikace neboli okyselování je jeden z negativních dopadů klimatické změny. V oceánech se rozpouští přebytečný oxid uhličitý z atmosféry, a tím se snižuje pH vody. Tato reakce spouští další vlnu změn. Vlivem nižšího pH vody se oslabuje schopnost měkkýšů tvořit své schránky a dochází k bělení korálů, což může způsobit jejich úhyn. To má opět další dopad na ostatní vodní organismy. |
| Atmosférická destilace ropy | Paliva jako benzín a nafta vznikají z ropy postupným zpracováním. Prvním krokem je atmosférická destilace, která ropu rozdělí na jednotlivé frakce podle bodu varu. Zahřátá ropa vstupuje do frakční kolony, kde se lehčí a těžší uhlovodíky oddělují v různých výškách. Destilace suroviny oddělí – jejich vlastnosti se pak dále upravují chemickými procesy, aby vznikla hotová paliva. |
| Akumulátor | Je to technické zařízení pro uchovávání energie, obvykle elektrické. Jedná se o sekundární článek, před použitím je tedy pořeba akumulátor nabít, aby fungoval. |
B |
|
| B7 | Tato zkratka se používá pro naftu, která obsahuje až 7 % podílu biodieselu. |
| Biodiesel | Je to nafta, která se většinou vyrábí z rostlinných olejů nebo použitých ftivacích tuků, ne z ropy. Přidává se jako příměs do paliva B7. |
| Bioplast | Je to materiál, který je vyrobený z obnovitelných surovin (například kukuřice nebo cukrové třtiny) a/nebo se dokáže rozložit v přírodě – ideálně obojí. Například materiál PBAT se sice vyrábí z klasických chemikálií, ale mikroorganismy ho umí rozložit. Naopak bio-PET je plast, který vznikl částečně z biomasy, ale biologicky rozložitelný není – rozpadá se stejně špatně jako běžná PET lahev. |
| Baterie | Elektrická baterie je více elektrochemických článků spojených dohromady. Elektrochemický článek je zařízení, které umožňuje přeměnit energii uvolněnou při chemické reakci na elektrickou energii. Baterie označuje primární článek, tedy článek, který není dobíjecí. |
| Biopalivo | Biopaliva jsou alternativní paliva, která jsou alespoň z části využívána jako náhrada fosilních paliv. Vyrábí se z biomasy (tedy z obnovitelné suroviny). Zdrojem biomasy mohou být potravinářské suroviny, rostlinné zbytky, potravinářské odpady aj. Biopaliva musí splňovat určitá kritéria, aby byla považována za udržitelná. Mezi kritéria patří původ biomasy a prokazatelná úspora emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu. |
C |
|
| CSR | Zkratka CSR znamená Corporate Social Responsibilit, neboli společenská odpovědnost firem. Je to dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenního fungování firmy. |
| CO2 ekvivalent | CO2eq znamená ekvivalent oxidu uhličitého a udává, jaký oteplovací účinek mají různé skleníkové plyny (např. metan, oxid dusný), když se přepočítají na CO2. Díky tomu lze jejich emise sčítat a porovnávat v jedné jednotce. Výpočet: 1 kg metanu (zemní plyn) má přibližně stejný dopad na oteplování jako 27–30 kg CO2. Proto se říká, že jeho emise odpovídají 27–30 kg CO2eq. |
| Cradle to gate | "od kolébky k bráně" - Tento popis se používá pro uhlíkovou stopu, která počítá pouze s částí života výrobku. Zahrnuje vše od vzniku (těžba surovin, výroba, doprava), nezahrnuje však již samotné použití výrobku. |
| Cradle to grave | "od kolébky ke hrobu" - Tento popis se používá pro uhlíkovou stopu, která počítá se celým životem výrobku, tedy od těžby surovin, výrobu dopravu, až po použití, likvidaci a případnou recyklaci. |
| CSRD | Zkratka CSRD znamená Corporate Sustainability Reporting. Je to směrnice Evropské unie, která udává povinnost podávat zprávy o udržitelnosti firmy. |
| CO2 | viz Oxid uhličitý |
Č |
|
| Čistá energie | Označení “čistá energie” (Clean Energy) se obvykle používá pro takové zdroje energie, které při svém provozu neprodukují žádné emise skleníkových plynů. To ale neznamená, že mají nulový dopad na životní prostředí. Mezi čistou energii patří vodní, geotermální, solární, větrná, ale i jaderná energie. Pro výrobu baterií je potřeba těžit nerosty, v důsledku rozšiřování solárních panelů může být urychleno odlesňování, jaderná energie je typická produkcí radioaktivního odpadu. |
| Článek | viz Elektrochemický článek |
D |
|
| Déšť | Déšť je součástí vodního cyklu a přispívá k neustálému koloběhu vody na Zemi. Voda, která se odpaří, stoupá vzhůru. V atmosféře vodní pára vlivem nižší teploty kondenzuje a vytváří mraky. Kapky deště vznikají tak, že se vodní pára sráží na drobných částicích prachu nebo aerosolů. Tyto kapičky se postupně spojují, až vytvoří dostatečně těžkou kapku, která spadne zpět na zem. |
| Depolymerizace plastů | Při depolymerizaci dochází k rozkladu polymerů teplem za přítomnosti katalyzátoru. Tento proces se používá zejména u plastů, jako je PET, polystyren nebo polyamidy. |
| Dekarbonizace | V souvislosti s udržitelností dekarbonizace znamená snižování emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry z energetiky, dopravy nebo průmyslu. |
| Downcycling | Postupné snižování kvaliuty recyklovaného materiálu |
| Demineralizovaná voda | Demineralizovaná voda je voda, ze které byly odstraněny téměř všechny rozpuštěné minerální látky – tedy například vápník, hořčík, sodík nebo chloridy. Díky tomu je velmi nízce mineralizovaná, bez barvy, zápachu a prakticky bez chuti. Protože neobsahuje ionty způsobující tvorbu vodního kamene, je ideální pro technické a technologické účely – například v energetice, laboratořích nebo průmyslových provozech. Pomáhá chránit zařízení před zanášením a usazováním minerálů, což může výrazně prodloužit jejich životnost. |
| Destilace | Způsob oddělování kapalných látek, případně kapalných látek od netěkavých, na základě různé teploty varu. Při destilaci se oddělují 2 a více látek s odlišným bodem varu (těkavosti). |
E |
|
| EAT | EAT je nezisková organizace, jejíž cílem je změnit světový potravinový systém tak, aby byli lidé a planeta co nejzdravější. |
| E85 | Tato zkratka se používá pro označení palivo, které obsahuje 85 % ethanolu a 15 % benzínu. Je určeno pro vozidla, která mají motor na ethanol přizpůsobený. |
| E5 | Tato zkratka se používá pro označení benzínu s 5 objemovými procenty ethanolu ve směsi. |
| Earth Overshoot Day | Je to den, kdy lidstvo vyčerpalo kapacitu Země na celý rok. Lidstvo odhadem spotřebuje skoro dvojnásobné množství přírodních zdrojů, které Země nabízí. Nedochází tedy k potřebné regeneraci systému. Podle výpočtů organizace Global Footprint Network nastalo “žití na dluh přírody” v 70. letech 20. století. V důsledku veliké spotřeby vody, energie, ropy, ale i oceánských ryb nebo půdy nedochází k dostatečné obnově ekosystému. Jedním z důkazů tohoto jevu je klimatická změna vlivem nárůstu koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Planeta nemá dostatečnou kapacitu, aby nadbytečný CO2 zpracovala, a proto se hromadí v ekosystému. |
| ESG | Zkratka ESG znamená Environmental, Social, Governance. Jedná se o měřitelná kritéria, podle kterých se hodnotí a porovnává, jak je firma udržitelná a společensky odpovědná. |
| Ekodesign | Ekodesign je princip, který během vývoje a návrhu produktu bere v potaz ochranu životního prostředí. V rámci evropské a české legislativy je ekodesign chápán jako soubor parametrů, které musí dodavatel výrobku splnit, například požadavky na energetickou účinnost. |
| e-palivo | Je to syntetické palivo. e-paliva jsou vyráběna z odpadního oxidu uhličitého a vodíku, který byl vyroben elektrolýzou vody s využitím obnovitelné energie. Splňují charakter RFNBO. |
| Elektrochemický článek | Elektrochemický článek může být nedobíjecí (tzv. primární) nebo dobíjecí (tzv. sekundární). Dobíjecí baterie je složena z více sekundárních článků. Sekundární článek se skládá ze dvou elektrod, separátoru, elektrolytu a pouzdra. Když se článek nabíjí (je připojen do elektřiny), dochází k přesunu elektronů ze sítě do systému, tedy článku. To způsobí, že ionty lithia v článku se začnou pohybovat od katody k anodě. Tento pohyb je důležitý z toho důvodu, že při používání baterie (vybíjení) se ionty pohybují přesně opačným směrem. |
| Emisní povolenky | Emisní povolenka je právní dokument, který umožňuje vypustit emise oxidu uhličitého nebo odpovídající množství jiných skleníkových plynů do ovzduší. V EU existuje systém obchodování s emisemi, jehož zkratkou je ETS. |
| Elektromobilita | Je to způsob dopravy, který využívá elektrickou energii k pohonu vozidla. Standardně pohání tramvaje a trolejbusy, termín elektromobilita se však stal populární ve veřejném prostoru především ve vztahu k automobilové dopravě. Šetrnost elektromobility k životnímu prostředí záleží na tom, z jakého energetického mixu je vyráběna. |
| Energetický mix | Je to podíl zdrojů energie, které se v dané zemi nebo v regionu používají pro výrobu elektřiny. V Česku mix tvoří z 50 % fosilní paliva (hlavně uhlí), více než třetinu jádro a necelých 13 % obnovitelné zdroje (informace z roku 2025). |
| Energetická chudoba | Je to situace, kdy domácnost nemá takové finanční prostředky, aby mohla zaplatit své základní energetické potřeby. Je to způsobeno vysokými náklady na energie v kombinaci s nízkým příjmem a energeticky náročnou domácností (nezateplená budova, energeticky náročné spotřebiče). |
| Elektrolýza vody | Rozklad vody na vodík a kyslík působením elektrické energie. Tímto procesem lze vyrábět palivový vodík. |
| ETS2 | Systém obchodování s emisními povolenkami v EU, který navazuje na zavedený systém ETS1. Systém ETS2 se soustředí na emise silniční dopravy, vytápění budov a malé energetické a průmyslové podniky. Od 1. ledna 2025 funguje ETS2 v režimu monitorování emisí dodavateli paliv. V únoru 2026 byl schválen odklad ETS2, až od roku 2028 mají být emise z paliv dle evropské legislativy zpoplatněny. |
F |
|
| Flexitariánství | Flexitarián je člověk, který se stravuje převážně rostlinně, ale přesto si někdy dá i živočišný výrobek. Takový stravovací režim se nazývá flexitariánství. |
| Flexi-fuel | Označení flexi-fuel (FFV) se používá pro vozidla, která nejsou omezena jedním druhem paliva, ale poradí si s různými poměry ethanolu a benzínu. |
G |
|
| Green Deal | Green Deal nebo v překladu Zelená dohoda pro Evropu je soubor politických iniciativ, které mají dosáhnout v roce 2050 v Evropě klimatické neutrality. Green Deal sám o sobě není právně závazný, pouze udává směr legislativy. |
| Greenwashing | Greenwashing je klamavá marketingová strategie, při které se firma nebo produkt prezentuje jako ekologicky šetrný a odpovědný, i když není. V rámci greenwashingu může docházet k využívání falešných certifikací, zveličování drobných kroků či používání nepodložených tvrzení. |
H |
|
CH |
|
| Chemická recyklace | Fyzikálně-chemický rozklad plastových odpadů, během kterého dojde k rozkladu původních plastů na menší částice, které lze využít jako surovinu pro výrobu nového produktu. Způsoby chemické recyklace jsou pyrolýza, solvolýza, depolymerizace, glykolýza, hydrolýza. |
I |
|
J |
|
K |
|
| Kyselý déšť | Kyselé deště vznikají uvolňováním oxidů síry a dusíku do atmosféry. V atmosférě tyto plynné látky reagují s vodu za vzniku kyseliny sírové a dusičné. Kapky kyselin poté dopadají na zemský povrch a mají negativní vliv na ekosystém včetně lidského zdraví. Oxidy síry a dusíku vznikají především při spalování fosilních paliv. V Česku nejsou kyselé deště aktuálním problémem díky odsířeným elektrárnám, nízkosirným palivům nebo technologiím úpravy výfukových plynů v automobilech. |
| Klimatická neutralita | Klimaticky neutrální znamená, že subjekt svou činností odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští. Není to to samé jako uhlíková neutralita, ta se soustředí pouze na oxid uhličitý. |
| Katalyzátor (automobil) | Katalyzátor je součást výfuku auta, která převádí škodlivé spaliny na méně škodlivé, dokonce nebo neškodné. Obsahuje keramickou strukturu s drahými kovy, které umožňují převod škodlivých látek. Těmi kovy jsou platina, paladium nebo rhodium. |
| Katalyzátor (chemie) | Katalyzátor je látka, která vstupuje do chemické reakce a vystupuje z ní nezměněná. Katalyzátor se používá za účelem zvýšení rychlosti reakce nebo zvýšení výtěznosti žádaného výrobku. Katalyzátory jsou významné pro zvýšení efektivity chemické výroby. |
L |
|
| The Lancet | The Lancet je recenzovaný medicínský časopis, který byl založen již v roce 1823. Časopis vlastní vydavatelství Elsevier. |
| LCA | LCA je zkratka pro "life cycle assessment", tedy posuzování životního cyklu. Jedná se o analytickou metodu, která hodnotí dopady na životní prostředí různých produktů, služeb a organizací. |
M |
|
| Mokřad | Mokřady jsou ekosystémy tvořící přechod mezi vodním a suchozemským prostředím. Patří k nejproduktivnějším a biologicky nejbohatším ekosystémům na Zemi. Mokřady jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, které jinde přežít nedokážou. Důležitou roli hrají také v ochraně klimatu. Ukládají uhlík a tím pomáhají snižovat množství oxidu uhličitého v atmosféře. Zároveň vážou živiny, čímž omezují nadměrnou úživnost vody a výskyt vodního květu. Mokřady fungují jako přírodní houba. Při deštích zadržují přebytečnou vodu a zmírňují povodně, v období sucha ji naopak postupně uvolňují. Pomáhají tak udržet vodu v krajině a zároveň zlepšují místní mikroklima díky ochlazování okolí výparem. |
| Mechanická recyklace | Tento způsob recyklace spočívá v tom, že se původní výrobek namele, vypere, vysuší a poté přetaví na granulát. Nevýhodou této recyklace je, že se postupně snižuje kvalita materiálu, tzv. downcycling. Mechanicky recyklovat lze asi polovinu odpadu ze žluté popelnice. |
| Mikroplasty | Mikroplasty vznikají rozpadem plastů a čím jsou menší, tím se snáze dostanou do organismu. Tyto mikročástice se nacházejí ve vodě, jídle i v ovzduší a je nemožné se jim zcela vyhnout. Vznikají degradací původního plastového materiálu. Lze si to představit jako chléb, ze kterého odpadávají drobečky. Chlebové drobečky se ale po určité době zcela rozloží, mikroplasty se rozpadají jen na menší fragmenty. |
| Monitoring vod | Systematické sledování kvality a množství povrchových, podzemních nebo odpadních vod |
N |
|
| Natural 95 | Jedná se o typ benzínu, kde číslo udává oktanové číslo, tedy jaká je odolnost paliva proti samovznícení. Toto číslo nesouvisí s obsahem ethanolu v palivové směsi. |
O |
|
| Okyselování oceánů | viz Acidifikace oceánů |
| Oběhové hospodářství | Oběhové hospodářství (cirkulární ekonomika) je způsob výroby a spotřeby, kdy se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje se vznik odpadu. To se děje díky opětovnému využívání, opravování, repasování nebo recyklaci výrobků, surovin a materiálů. |
| Obnovitelné zdroje energie | Obnovitelné zdroje neboli OZE jsou takové zdroje energie, které se samy nebo s přispěním člověka obnovují a jejich využívání není omezeno jejich vyčerpáním. Patří sem sluneční záření, vítr, geotermální energie, voda nebo biomasa. |
| Oxid uhličitý | CO₂ je skleníkový plyn, který zachycuje teplo odražené od Země. Tento jev je velmi důležitý, jinak by na Zemi byla průměrná teplota -18 °C. Jenže při velkém množství skleníkových plynů dochází k přilišnému oteplení na Zemi. To způsobí třeba extrémní výkyvy počasí jako sucho, povodně nebo hurikány. |
| Odlehčovací komora | Odlehčovací komory jsou součást stokových sítí. Používají se při přívalových deštích, aby nedošlo k přetížení čistírny odpadních vod (pokud čistíra nemá dostatečnou akumulační kapacitu). Pokud je proud vody příliš velký, dojde k jeho oddělení přes přepadovou hranu a vypuštění přímo do řeky. |
P |
|
| Pitná voda | Pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví. Veškerá opatření přijatá v souvislosti s hygienickými požadavky na pitnou vodu musí vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a nesmí vést za žádných okolností ke zhoršení jakosti pitné vody. Pitná a teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Definice podle Vyhl. č. 252/2004 Sb. Jinými slovy, pitná voda musí mít takové vlastnosti, které ani při dlouhodobé konzumaci nepředstavují pro člověka ohrožení jeho zdraví, ať už je určena k pití či péči o tělo. Zároveň teplá voda musí splňovat jiné legislativní parametry a není považována za vodu pitnou. |
| Pyrolýza plastů | Plasty jsou zahřívány v prostředí bez kyslíku, což vede k jejich rozkladu na kapalné nebo plynné uhlovodíky. Výsledné produkty lze využít jako surovinu pro výrobu nových plastů nebo jako palivo. |
| PET | PET (polyethylentereftalát) je klasický polymer pro výrobu lahví. Je vysoce průhledný a odolný materiál, často využívaný pro balení studených nápojů a koktejlů. Je vhodný i pro recyklaci, má recyklační značku 1. |
| PS | PS (polystyren) se využívá pro výrobu kelímků nebo ramínek. Je to tvrdý a průhledný materiál, často používaný na studené nápoje. K dispozici je i ve formě pěnového polystyrenu (EPS), známého jako "polystyrenové kelímky", používaného pro tepelnou izolaci horkých nebo studených nápojů. Má recyklační značku 6. |
| PP | PP (polypropylen) je odolný vůči vysokým teplotám, vhodný na horké nápoje (např. čaj, káva). Je méně křehký a pružný, často používaný pro znovupoužitelné kelímky. Má recyklační značku 5. |
| Planetární dieta | Je to flexitariánská dieta, která by měla být schopná nasytit 10 miliard lidí. Dietu v roce 2019 vytvořila komise EAT-Lance a má 3 hlavní cíle: 1. Nasytit světovou populaci 10 mld lidí v roce 2050. 2. Výrazně snížit počet úmrtí v důsledku špatné stravy. 3. Environmentální držitelnost, která zabrání kolapsu přírody. |
| Parní reformování | Je to nejběžnější průmyslový způsob výroby vodíku. Dochází k chemické reakci vodní páry se zemním plynem a vzniká vodík s oxidem uhličitým. Výroba je poměrně levná, ale má také značně vysokou uhlíkovou stopu. |
| Pesticidy | Pesticidy jsou látky určené k hubení rostlinných a živočišných škůdců. Ročně jich je v Česku aplikováno přibližně 5 tisíc tun. Ve vodách se nachází asi 120 různých druhů těchto chemikálií, v jednom zdroji vody jich může být až 30. Vlivem pěstování plodin na výrobu biopaliv (např. řepka) se zvýšil výskyt pesticidů ve zdrojích vody. Pesticidy jsou velmi odolné, snadno se přenáší, a tak se dostávají i do podzemní vody. Více než polovina zdrojů podzemní vody je v Česku kontaminována pesticidy. (editováno 2025) |
| PFAS | Zkratka PFAS (per- a polyfluorované alkylové látky) se používá pro syntetické látky, které mají jedinečnou schopnost odolávat vodě, teplu a mastnotě. Z toho důvodu nalezly využití při výrobě kuchyňského nádobí, nepromokavých bund nebo potravinových obalů, ale také v hasebních pěnách. Vysoká odolnost PFAS je zároveň jejich velkou nevýhodou. Tyto látky jsou schopné pronikat půdou až do pitné vody. Zároveň mají tendenci kumulovat se v organismu a způsobovat velmi vážné zdravotní problémy. Přezdívá se jim "věčné chemikálie". |
| Posuzování životního cyklu | viz LCA |
Q |
|
R |
|
| Ropa | Je to tmavá hořlavá kapalina obsahující organické sloučeniny složené z uhlíku a vodíku. Vznikla ze zbytků odumřelých mořských mikroorganismů a drobných živočichů před mnoha miliony let a nachází se ve vnějších vrstvách zemské kůry. |
| RFNBO | Zkratka RFNBO znamená „renewable fuel of non-biological origin“, tedy obnovitelné palivo nebiologického původu. Tato zkratka se využívá pro paliva, která jsou vyrobená z obnovitelného zdroje, který není přírodního původu. |
| Recipient (vodohospodářství) | Vodní tok nebo nádrž, do kterých je vypouštěna odpadní nebo povrchová voda. |
| Recyklace | Způsob využití odpadu, který je znovu zpracován na výrobky nebo materiály. Nový výrobek nebo materiál může sloužit původnímu či jinému účelu. Např. při recyklaci odpadních PET lahví může dojít k výrobě nových PET lahví nebo třeba oblečení. |
Ř |
|
S |
|
| Skleníkové plyny | Skleníkové plyny zachycují teplo odražené ze Země. Těmito plyny jsou oxid uhličitý, metan nebo vodní pára. Tyto plyny mají takovou molekulární strukturu, která jim umožňuje vibrovat a rotovat způsobem, který zachycuje tepelné záření. Například dusík tuto strukturu nemá, proto nezpůsobuje skleníkový jev. Kdyby skleníkové plyny neexistovaly, na Zemi by byla průměrná teplota -18 °C. Jenže při velkém množství těchto plynů dochází k příliš velkému oteplování, což má různé negativní dopady. Dochází k tání ledovců a polárního ledu, což způsobuje zvyšování hladin moří. Zároveň se častěji vyskytují extrémní výkyvy počasí, od dlouhotrvajícího sucha, přes záplavy až po hurikány. |
| Sucho | Pojem sucho vyjadřuje nedostatek vody v atmosféře, půdě nebo v rostlinách. Proto se rozlišují 3 typy sucha - klimatické, půdní, hydrologické. Klimatické sucho nastává při nedostatku srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Půdní sucho znamená, že kořeny rostlin v půdě nemají dostatek vody. Hydrologické sucho nastává tehdy, když vlivem nedostatku srážek dochází ke snížení hladin povrchových a podzemních vod. |
| Syntetické palivo | Syntetická paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nezbytná elektrická elektřina, pokud možno z obnovitelných zdrojů. Touto výrobou se vyrábí syntetická nafta, syntetický petrolej i syntetický benzín. |
| Surveillance | Tento termín je převzatý z francouzštiny a lze jej přeložit jako "dohled" nebo "dozor". Jedná se o systematický a nepřetržitý sběr, analýzu a interpretaci dat. Uplatňuje se zejména v epidemiologii. Například sledování viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách lze označit za surveillance, jelikož výsledky jsou využívány pro aplikaci epidemiologických opatření ve spolupráci s odborníky a politickými činiteli. |
Š |
|
T |
|
| Těžká voda | Těžká voda nese vzorec D2O. D je značka pro tzv. deuterium, tedy těžký vodík, který ve svém jádru obsahuje částici navíc. D2O se říká ,těžká voda’, protože má vyšší hustotu než klasická voda. |
U |
|
| Upcycling | Přeměňování odpadového materiálu nebo produktů v nové a lepší materiály a produkty, opak downcycling |
| Upcyklace | viz Upcycling |
| Udržitelný rozvoj | Je to rozvoj, který naplňuje potřeby současných generací a zároveň bere ohled na schopnost uspokojit potřeby budoucích generací. Snaží se sladit podporu hospodářské prosperity, sociálního zabezpečení a péče o životní prostředí. |
| Uhlíková stopa | Uhlíková stopa je množství skleníkových plynů, které vznikají v souvislosti s daným produktem nebo aktivitou. Vyjadřuje se v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO₂e), aby se zahrnuly emise všech plynů. Třeba emise methanu je potřeba přepočítat právě na tuto jednotku. |
| Uhlíková neutralita | Uhlíkově neutrální znamená, že stát nebo firma svojí činností nepřidává ani neubírá oxid uhličitý v atmosféře. Není to to samé jako klimatická neutralita. Ta se zabývá všemi skleníkovými plyny. |
V |
|
| Vakuová destilace ropy | Těžší zbytky z atmosférické destilace ropy se zpracovávají za sníženého tlaku, aby se oddělily další frakce při nižší teplotě a bez tepelného rozkladu. Vakuová destilace suroviny oddělí – jejich vlastnosti se pak dále upravují chemickými procesy, aby vznikla hotová paliva. |
| Vodík | Vodík je za normálních podmínek hořlavý plyn, který nemá barvu, chuť ani zápach. Je velmi lehký, a proto je také velmi špatně stlačitelný. Vodík je také základním stavebním prvkem celého vesmíru. Je součástí všech svítících hvězd, ale zároveň patří mezi hlavní biogenní prvky, které staví živé organismy (společně s uhlíkem, kyslíkem a dusíkem). Vodík je vnímán jako potenciální palivo budoucnosti, které má hrát zásadní roli při snižování emisí skleníkových plynů a přechodu k udržitelnějším energetickým systémům. Je ale důležité, jakým způsobem se vodík vyrobí. Samotná výroba má podstatný dopad na uhlíkovou stopu. |
| Vzduch | Vzduch, který nás obklopuje, není jen „prázdný prostor“. Je to směs plynů, které tvoří zemskou atmosféru a vděčíme jim za existenci života. Nejdůležitější složkou je dusík (78 %). Stabilizuje složení vzduchu a podporuje růst mikroorganismů. Kyslík (21 %) je nezbytný pro dýchání většiny živých organismů. Také by bez něj nebylo možné spalování nebo rozklad organických látek. Další složkou je argon (0,9 %), vzácný plyn vznikající rozpadem radioaktivních prvků. Ve vzduchu se nachází i vodní pára a stopy dalších plynů, jako neon, helium, metan či krypton. Součástí ovzduší však nejsou jen tyto přirozené složky. Obsahuje i znečišťující látky, které mohou škodit zdraví lidí, zvířat i rostlin. Patří sem například ozón, prachové částice, mikroplasty, oxidy dusíku, amoniak nebo těkavé organické látky. Tyto látky pocházejí z přírodních procesů (např. sopečné erupce, požáry) i z činnosti člověka (doprava, průmysl, energetika, zemědělství). |
| Věčné chemikálie | viz PFAS |
W |
|
X |
|
Y |
|
Z |
|
| Zelená chemie | Zelené chemie se zaměřuje na efektivní výroba produktu, ochranu zdraví pracovníka a omezení škodlivých vlivů na životní prostředí. V rámci principů zelené chemie se používají bezpečnější chemikálie a upřednostňují se obnovitelné materiály a suroviny. Klíčovou roli hraje i monitorování výrobního procesu v reálném čase, díky kterému lze okamžitě reagovat na problémy a rizika. Dříve bylo hlavní motivací vyrobit žádaný produkt, dnes se již klade důraz na to vyrobit produkt efektivně, s minimálními energetickými náklady a bez odpadů či vedlejších produktů. |
| Zelená dohoda pro Evropu | viz Green Deal |
| Zero waste | Zero waste je přístup, který se snaží předcházet vzniku odpadu už na samém začátku. Zaměřuje se na chytré navrhování výrobků a procesů tak, aby se materiály co nejvíce znovu používaly, opravovaly nebo recyklovaly a nic zbytečně nekončilo jako odpad. |
| Zálohování | Je to systém zpětného odběru obalů. Při nákupu zákazník zaplatí zálohu, kterou po vrácení prázdného obalu dostane zpět. Zálohují se běžně skleněné lahve od piva, v některých zemích se zálohují také PET lahve. PET lahve mohou být po zpětném odběru vyčištěny a vráceny do oběhu, nebo mohou být použity pro výrobu zcela nových lahví. |
Ž |
|