Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOP  → Studium → Doktorské studium → Témata disertačních prací
iduzel: 25163
idvazba: 31867
šablona: stranka
čas: 23.4.2021 01:27:39
verze: 4827
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/
branch: trunk
Obnovit | RAW

Stará verze

POZOR - tato stránka již není aktuální. Nové zobrazení nabídky témat disertačních prací naleznete na stránce Témata disertačních prací  na FTOP.

Tato stránka slouží pouze fakultním koordinátorům pro kontrolu a schválení jednotlivých témat.

Témata disertačních prací pro rok 2021/2022

Ústav technologie vody a prostředí

Digitalizace vodní infrastruktury: Vývoj digitálního dvojčete čistírny odpadních vod

Bartáček Jan, doc. Ing. Ph.D. ( jan...@vscht.cz)
Stejně jako v jiných odvětvých se i ve vodním hospodářství stále více uplatňují hlavní aspekty průmyslu 4.0: digitalizace, maximální využití dat, využití umělé inteligence získávání prediktivních dat atd. Především data (o spotřebě vody, množství odpadních vod, jejich kvalitě atd.) se stala jednou z nejcenějších komodit vodního hospodářství a jejich význam nepochybně poroste i v následujících letech.
Hlavním tématem této dizertační práce bude vývoj digitálního dvojčete reálné čistírny odpadních vod (ČOV). Tento nástroj spočívá v podrobné databázi všech zařízení ČOV vč. dat o provozu a údržbě a energetické náročnosti, on-line zapojení čidel, sjednocení datových toků a detailní prostorový popis celé ČOV. Hlavním cílem je schopnost prediktivního vyhodnocování optimalizací provozu ČOV.

Ekotoxikologické hodnocení farmak a mikropolutantů přítomných v ekosystémech

Říhová Ambrožová Jana, doc. RNDr. Ph.D. ( amb...@vscht.cz)
Wimmerová Lenka, Ing. MSc. Ph.D. ( wim...@dekonta.cz)
Téma práce se zaměří na hledání nových druhů řasových kultur pro testování ekotoxicity. Součástí práce bude příprava alginátových kuliček z různých kmenů řas a zjišťování odezvy toxicity ve srovnání s "živými" kulturami řas. Ekotoxikologické účinky budou zjišťovány na modelových nebo reálných vzorcích obsahující mikropolutanty (farmaka). Hodnocenými látkami budou např. triclosan, diclofenac, glyfosát, benzotriazol apod. a méně prozkoumaná farmaka.

Chemické a biochemické transformace fosforu při čištění odpadních vod

Wanner Jiří, prof. Ing. DrSc. ( wan...@vscht.cz)
Srb Martin, Ing. Ph.D. ( mar...@pvk.cz)
Práce se bude zabývat chemickými procesy a vznikajícími produkty při srážení fosforečnanů z odpadních vod v prostředí aktivovaného kalu a v případě použití srážedel na bázi železitých solí i vlivu biologických procesů na mechanismus srážení i na oxidační stav železa v produktech srážení. Současně bude sledován vliv nízkých zbytkových koncentrací fosforečnanového fosforu na vlastnosti aktivovaného kalu jak z hlediska odstraňování vybraných složek znečištění (např. vliv na nitrifikaci) tak na mikrobiální složení z hlediska separačních vlastností aktivovaného kalu, tvorby extracelulárních polymerů či vlivu vznikajících sraženin na sedimentační schoposti. Další část práce bude zaměřena na možnosti ovlivňování výše popasných vlastností aktiovovaného kalu v případě zvýšeného biolgického odstraňování fosforu, kompetici ostatních složek biocenózy s poly-P baktériemi a jejich vliv na možný vznik biologických pěn či dalších separačních problémů.

Metody detekce, kvantifikace a separace pikoplanktonu

Říhová Ambrožová Jana, doc. RNDr. Ph.D. ( amb...@vscht.cz)
Téma práce se zaměří na pikoplanktonní organismy (zjm. sinice), které v současné době klimatických změn hrají ve vodních ekosystémech stále větší roli. Práce bude zaměřena na reálné hodnocení vzorků vod vodárenských nebo rekreačních nádrží s výskytem pikoplanktonních sinic (např. Fláje, Přísečnice, Stanovice, Hůrka, Most apod.). Budou vyvíjeny nové metody detekce a kvantifikace pikoplanktonních organismů. Přítomní zástupci pikoplanktonu budou detekováni pomocí mikroskopických metod (světelná, fluorescenční, epifluorescenční, in situ hydridizační), použity budou metody molekulární biologie (PCR, RT-PCR) a bude zjišťována přítomnost genů odpovědných za organoleptické závady (produkce geosminu apod.) nebo produkce cyanotoxinů. Případně bude řešena problematika vodárenských technologií vhodných k účinné eliminaci těchto drobných mikroorganismů.

Sledování výskytu a osudu genů antibiotické rezistence v odpadních vodách a v prostředí

Bartáček Jan, doc. Ing. Ph.D. ( jan...@vscht.cz)
Šíření antibiotické rezistence je jedním z nejpalčivějších světových problémů souvisejících se zdravotní tématikou. Každým rokem roste množství pacientů, kteří nemohou být léčeni běžnou antibiotickou léčbou, protože jsou infikování antibioticky rezistentními kmny bakterií. Odpadní vody a čistírenské kaly jsou jednou z nejdůležitějších cest vnosu antibiotické rezistence (formou rezistentních patogenních bakterií nebo jejich genetickou informací - genů antibiotické rezistence) do životního prostředí.
Tato práce se bude zabývat sledování genů antibiotické rezistence v odpadních vodách, jejich odstraněním v čistírnách odpadních vod a jejich osudem po té, co se dostanou do životního prostředí. Hlavními sledovanými prostředími budou sedimenty recipientů odpadních vod a půda zavlažovaná recyklovanou odpadní vodou.

Snižování rizik spojených s recyklací šedých vod: Využití internetu věcí pro dálkový monitoring a řízení čistíren šedých vod

Bartáček Jan, doc. Ing. Ph.D. ( jan...@vscht.cz)
Recyklace šedých vod, t.j. reltaivně málo znečištěných vod použitých v koupelnách, se stává důležitým elementem hospodaření s vodou v současné společnosti. I když jde většinou o jednoduché a spolehlivé technologie, jejich provoz a následné využití uvnitř nebo vně budov je spojen s nezanedbatelnými hygienickými a environmentálními riziky. Snížení těchto rizik, která jsou často spojena s nedokonalým provozem a údržbou, lze dosáhnout co nejdokonalejším monitoringem a řízením provozu čistírenských technologií a především monitoringem kvality vyčištěné vody.
Cílem této dizertační práce bude navrhnout a odzkoušet systém monitoringu a řízení čistíren šedých vod založený na internetu věcí (IoT). Student bude hledat takový soubor parametrů, které mohou být měřeny v reálném čase a zároveň dávají co nejlepší informace o stavu čistírny a kvalitě vyčištěné vody. Dále budou hledány algoritmy, které budou reagovat na chybové provozní stavy čistíren tak, aby byla minimalizována nutnost fyzické obsluhy čistíren.

Studium možností využití diamantových elektrod v oblasti čištění odpadních vod

Wanner Jiří, prof. Ing. DrSc. ( wan...@vscht.cz)
Srb Martin, Ing. Ph.D. ( mar...@pvk.cz)
Cílem práce je studium metod čištění odpadních vod od mikropolutantů a biologicky aktivních látek použitím pokročilých oxidačních procesů a vodivých diamantových elektrod. Rešeršní práce týkající se využití elektrochemických metod čištění odpadních vod a jejich testování na vybrané typy polutantů v laboratorních podmínkách bude základem pro návrh, realizaci a optimalizaci systému využívající čistící celu s diamantovou elektrodou pro poloprovozní testování na reálné ČOV.
Aktualizováno: 24.2.2020 11:53, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi