Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOP  → Studium → Doktorské studium → Témata disertačních prací
iduzel: 25163
idvazba: 31867
šablona: stranka
čas: 23.4.2021 00:43:18
verze: 4827
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/
branch: trunk
Obnovit | RAW

Stará verze

POZOR - tato stránka již není aktuální. Nové zobrazení nabídky témat disertačních prací naleznete na stránce Témata disertačních prací  na FTOP.

Tato stránka slouží pouze fakultním koordinátorům pro kontrolu a schválení jednotlivých témat.

Témata disertačních prací pro rok 2021/2022

Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Degradace kovových materiálů ve spalinách a v prostředí CO2 při vysoké teplotě

Hlinčík Tomáš, doc. Ing. Ph.D. ( Tom...@vscht.cz)
Berka Jan, Ing. Ph.D. ( jan...@vscht.cz)
Materiály, které jsou uvažovány např. pro výrobu různých částí vysokoteplotní karbonátové smyčky a dalších zařízení, jsou vystaveny plynnému prostředí a vysoké teplotě. Lze předpokládat, že toto prostředí bude mít na materiály podobný vliv, jako prostředí spalin. Je známo, že o korozním působení spalin na kovové materiály lze nalézt množství údajů v literatuře. Cílem tohoto projektu je tyto údaje vyhledat, utřídit a vyvodit z nich patřičné závěry důležité pro další experimntální práce.
Zásady: - ve vhodných zdrojích vyhledejte údaje o degradaci, korozi a změnách vlastností vybraných kovových materiálů ve spalinách, prostředí CO2 a dalších podobných plynných prostředích - Orientační přehled materiálů: P91, 316, 316 L, Alloy 800H, Inconel 617, Inconel 713, Inconel 738 - další materiály dle upřesnění vedoucího práce a konzultantů - získané znalosti aplikujte na zhodnocení výsledků dosud uskutečněných testů materiálů na Ú216 VŠCHT v rámci projektu NF - závěry, výstupy a doporučení formulujte v písemné práci (zprávě k projektu)

Odstraňování oxidu uhličitého ze spalin vznikajících při spalování fosilních paliv a biopaliv ve velkých energetických kotlích

Ciahotný Karel, doc. Ing. CSc. ( cia...@vscht.cz)
Práce bude zaměřena na vývoj vhodného technologického postupu odstraňování oxidu uhličitého ze spalin vznikajících při spalování fosilních paliv a biomasy ve velkých energetických kotlích. Technologie by měla být použita pro čištění spalin o teplotách od 50 do 90 °C. Předpokládá se vývoj vhodných funkcionalizovaných adsorbentů se zakotvenou kapalnou fází na bázi organických amínů a imínů, které budou zajišťovat chemickou vazbu oxidu uhličitého na povrchu adsorbentu a tím jeho dostatečnou adsorpční kapacitu pro CO2. Regenerace saturovaného sorbentu se předpokládá jeho zahřátím na teploty 120 - 180 °C pomocí vodní páry. Je potřeba najít takový nosič (aktivní uhlí, anorganické sorbenty) a takové činidlo, které budou vykazovat dobrou vzájemnou vazbu, aby nedocházelo ke ztrátám organického činidle v procesu regenerace. Ogranické činidlo musí zároveň zajišťovat vysokou afinitu k CO2. Dalším cílem práce je nalézt vhodný způsob zakotvení organického činidla na vnitřním povrchu sorbentu.

Odstraňování těžkých kovů ze spalin produkovaných při spalování uhlí

Ciahotný Karel, doc. Ing. CSc. ( cia...@vscht.cz)
Vagenknechtová Alice, Ing. Ph.D. ( ali...@vscht.cz)
Práce je zaměřena na testování adsorbentů vhodných k záchytu rtuti z modelových směsí simulujících spaliny z hnědého uhlí. Cílem práce je najít optimální adsorbenty umožňující efektivní záchyt rtuti z elektrárenských spalin produkovaných při spalování českého hnědého uhlí, zjistit adsorpční kapacity těchto adsorbentů pro rtuť za podmínek sorpce z elektrárenských spalin (vysoké teploty a vysoká vlhkost) a možnosti eventuální regenerace saturovaných adsorbentů. Práce je součástí grantového projektu TAČR.

Stanovení složení zemního plynu Ramanovou spektroskopií

Hlinčík Tomáš, doc. Ing. Ph.D. ( Tom...@vscht.cz)
Zemní plyn obsahuje uhlovodíkové i neuhlovodíkové složky, které se běžně dají stanovit pomocí plynové chromatografie. Využití Ramanovy spektroskopie pro analýzu látek obsažených v zemním plynu zatím nebylo ve větší míře studováno a využití této spektrální metody má do budoucna velký potenciál v porovnání s chromatografickými metodami. Cílem práce bude studium kvalitativní i kvantitativní analýzy složek zemního plynu pomocí Ramanovy spektroskopie.

Vliv vodíku v zemním plynu na plynárenskou infrastrukturu

Hlinčík Tomáš, doc. Ing. Ph.D. ( Tom...@vscht.cz)
Tenkrát Daniel, Ing. Ph.D. ( ten...@vscht.cz)
Práce je zaměřena na studium problematiky vlivu různého obsahu vodíku v zemním plynu na plynárenskou infrastrukturu. V současné době se uvažuje o cíleném přidávání vodíku do zemního plynu, ať už čistého vodíku nebo jako součást plynu produkovaného například katalytickou hydrogenací oxidu uhličitého. Problematika přidávání vodíku do zemního plynu zejména zahrnuje promíchávání přidávaného vodíku v plynovodním potrubí, vliv na spalné teplo zemního plynu a spalovací vlastnosti, vliv na měřicí a analytické systémy, těsnicí systémy, vliv při kompresi zemního plynu na kompresních stanicích, snížení dopravní kapacity, snížení methanového čísla a dále problematiku při skladování vodíku v podzemních zásobnících spolu se zemním plynem.
Aktualizováno: 24.2.2020 11:53, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi